Hájemství haiku

Więcej o książce

Básnická sbírka olomouckého literárního historika a teoretika obsahuje autorovy variace na klasickou japonskou veršovou formu haiku. Pro Františka Všetičku je haiku jakousi uzavřenou místností, do níž vchází nejen hledat klid a přemítat, ale i promýšlet pocity, dojmy a prožitky, jež ho napadají při pozorovaní života a světa kolem něho. Neznamená to ovšem, že do této pomyslné "třinácté komnaty" nenechá nikoho nahlédnout, což dokazuje i tímto souborem veršů, jež jeho niterný vztah ke klasickému literárnímu útvaru dokumentují a potvrzují. "Vždy jsem usiloval o řád," svěřuje se autor na zadní straně obálky. A právě kázeň, úsilí o dodržení náročného tvaru, v němž je navíc uložen skrytý význam slov, se stávají průvodním znakem tohoto druhu Všetičkovy tvorby. V původním japonském haiku převládala přírodní tématika a tento základní námět si do svého cyklu přenesl i Všetička. Jeho verše objevují v nových přirovnáních východy slunce, červené máky v polích, ranní rosu, "zamlklé nebe" či proměny jednotlivých ročních období. Autor ovšem neopomíjí ani skutečnost, že některé podoby haiku obsahovaly i nádech společenské kritiky a proto svým básním propůjčuje mnohdy humorný a jízlivý sarkastický tón, jímž glosuje dnešní současnost.