Jan Zrzavý Božská hra

Więcej o książce

Jan Zrzavý (1890–1977) je jednou z nejvýznamnějších postav českého umění 20. století. Jeho rozsáhlý umělecký odkaz lze interpretovat různými způsoby. Ačkoli byl členem důležitých uměleckých skupin, jeho vnitřní procesy se odehrávaly mimo ně. Místo členění podle životních událostí je vhodnější sledovat opakující se témata, k nimž se Zrzavý dlouhodobě vracel, když nacházel vhodné způsoby jejich vyjádření. Monografie se zaměřuje na klíčové oblasti Zrzavého zájmu, jako je téma tváře, které zkoumal ve svých podobiznách. Tvář pro něj symbolizovala setkání se sebou samým či blízkými osobami. Melancholie, kterou Zrzavý brzy identifikoval jako centrální pocit, je často považována za dominantní prvek jeho díla. Jeho práce zahrnuje podobenství o pokory, pomoci a milosti, ale také polaritu mezi meditací a uvolněnou sexualitou. Zrzavého umění se vyvíjelo v figurální a krajinářské linii, které se vzájemně neprolínaly. V krajinách se postavy objevovaly jen zřídka, neboť ho zajímala různorodost míst. Na konci svého uměleckého života se vrátil k počátkům evropského umění, což reflektuje jeho obdiv k autorům jako byl Leonardo. Tato kniha přináší plastický obraz Zrzavého umění a duše, a slouží jako klíč k pochopení jeho díla.