Więcej o książce
Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum je novou publikační platformou živého bádání v oblasti české a slovenské filosofie. Autory prvního svazku, který se koncentruje kolem problematiky časovosti lidské existence, jsou Ladislav Benyovszky, Tomáš Holeček, Klement Mitterpach, Aleš Novák, Jaroslav Novotný, Marie Pětová, Václav Zajíc a Richard Zika. Ve svých příspěvcích promýšlejí buď v historickém kontextu (Anaximandros, Aristotelés, Liber de Causis, Descartes, Hölderlin, Heidegger) nebo svébytně souvislost času a řeči, času a jednání, časovosti a přírody, vědomí času a vnímání prostoru. Pozoruhodné jsou především originální deskripce jednak fenoménu čekání a jednak proměn významu při vnímání prostoru v situacích, kdy takzvaně máme, nebo nemáme čas.
Zakup książki
Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum 2011, Aleš Novák, Václav Zajíc, Ladislav Benyovszky, Richard Zika, Jaroslav Novotný, Marie Pětová, Tomáš Holeček, Klement Mitterpach
- Język
- Rok wydania
- 2011
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum 2011
- Język
- czeski
- Autorzy
- Aleš Novák, Václav Zajíc, Ladislav Benyovszky, Richard Zika, Jaroslav Novotný, Marie Pětová, Tomáš Holeček, Klement Mitterpach
- Wydawca
- Togga
- Rok wydania
- 2011
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 138
- ISBN10
- 8087258878
- ISBN13
- 9788087258873
- Seria
- Ocena
- 5 z 5
- Opis
- Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum je novou publikační platformou živého bádání v oblasti české a slovenské filosofie. Autory prvního svazku, který se koncentruje kolem problematiky časovosti lidské existence, jsou Ladislav Benyovszky, Tomáš Holeček, Klement Mitterpach, Aleš Novák, Jaroslav Novotný, Marie Pětová, Václav Zajíc a Richard Zika. Ve svých příspěvcích promýšlejí buď v historickém kontextu (Anaximandros, Aristotelés, Liber de Causis, Descartes, Hölderlin, Heidegger) nebo svébytně souvislost času a řeči, času a jednání, časovosti a přírody, vědomí času a vnímání prostoru. Pozoruhodné jsou především originální deskripce jednak fenoménu čekání a jednak proměn významu při vnímání prostoru v situacích, kdy takzvaně máme, nebo nemáme čas.