Bookbot

Modern: The Modern Movement in Britain

Ocena książki

Więcej o książce

Pravdivá historie jedné z nejotřesnějších epizod druhé světové války odhaluje tragické osudy milionů vojáků, kteří se ocitli v německém zajetí v důsledku Stalinovy nezpůsobilosti. Jeho brutální politika vedla generála Vlasova k rozhodnutí vytvořit armádu, která by nejprve porazila Stalina, vnímaného jako větší zlo než Hitler. Stalin se během války vyhýbal haagským konvencím o zacházení s válečnými zajatci, což mělo za následek tragické osudy mnoha z nich. Proti bolševismu se postavili nejen vlasovci, ale také kozáci a příslušníci bílé emigrace, jejichž potomci se narodili na Západě. Na konci války se v britském zajetí ocitlo mnoho protikomunistických Jugoslávců. V letech 1944-1947 bylo více než dva miliony těchto lidí násilně navráceno do Sovětského svazu podle dohod mezi Británií, Amerikou a Stalinem, což bylo v rozporu s mezinárodním právem. Jejich osudy často končily smrtí po návratu nebo v Gulagu. Alexander Solženicyn upozorňuje na zradu Západu, která se stala osudnou milionům bezbranných lidí. The Times označuje repatriaci sovětských občanů za jednu z nejtemnějších kapitol britské historie, s mnoha oběťmi, které raději zvolily sebevraždu než návrat domů.

Zakup książki

Modern: The Modern Movement in Britain, Alan Powers, Morley Von Sternberg

Język
Rok wydania
Oprawa
(twarda)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

5,0
Doskonała
4 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Modern: The Modern Movement in Britain
Język
angielski
Wydawca
Merrell
Oprawa
twarda
ISBN10
8090235344
ISBN13
9788090235342
Seria
Ocena
5 z 5
Opis
Pravdivá historie jedné z nejotřesnějších epizod druhé světové války odhaluje tragické osudy milionů vojáků, kteří se ocitli v německém zajetí v důsledku Stalinovy nezpůsobilosti. Jeho brutální politika vedla generála Vlasova k rozhodnutí vytvořit armádu, která by nejprve porazila Stalina, vnímaného jako větší zlo než Hitler. Stalin se během války vyhýbal haagským konvencím o zacházení s válečnými zajatci, což mělo za následek tragické osudy mnoha z nich. Proti bolševismu se postavili nejen vlasovci, ale také kozáci a příslušníci bílé emigrace, jejichž potomci se narodili na Západě. Na konci války se v britském zajetí ocitlo mnoho protikomunistických Jugoslávců. V letech 1944-1947 bylo více než dva miliony těchto lidí násilně navráceno do Sovětského svazu podle dohod mezi Británií, Amerikou a Stalinem, což bylo v rozporu s mezinárodním právem. Jejich osudy často končily smrtí po návratu nebo v Gulagu. Alexander Solženicyn upozorňuje na zradu Západu, která se stala osudnou milionům bezbranných lidí. The Times označuje repatriaci sovětských občanů za jednu z nejtemnějších kapitol britské historie, s mnoha oběťmi, které raději zvolily sebevraždu než návrat domů.