Ocena książki
Więcej o książce
Rozsáhlá monografie mapuje české umění mezi lety 1938-1948 a konfrontuje ho s pokleslou kulturní úrovní daného období, ovlivněného totalitními režimy. V těchto dramatických letech si vnitřní svobodu udržela zejména tvorba nejmladších umělců, kteří se distancovali od svých předchůdců a zpochybňovali modernismus. Jejich práce byla založena na osobním vztahu k existenci "teď a tady". Po válce se ukázalo, že dějiny moderního umění pokračují, avšak naděje na obnovení svobodného veřejného prostoru byla brzy zničena komunistickým převratem. Mezi více než padesáti umělci, kteří jsou v knize zastoupeni, najdeme jména jako František Hudeček, Bohumír Matal, Toyen a Jindřich Štyrský. Kniha kombinuje studie k základním uměleckohistorickým otázkám s hesly zachycujícími klíčové pojmy kulturních dějin. Zajímavostí jsou ručně vlepované "osudy" umělců a faksimile katalogu výstavy Art tchécoslovaque 1938-1946, která se konala v Paříži v červnu 1946. Poprvé je zde také zveřejněn seznam tzv. zvrhlých umělců.
Zakup książki
Konec avantgardy?, Vojtěch Lahoda, Lenka Bydžovská, Hana Rousová, Anna Pravdová, Milan Pech, Lucie Zadražilová
- Język
- Rok wydania
- 2011
- Oprawa
- (twarda)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Konec avantgardy?
- Podtytuł
- Od mnichovské dohody ke komunistickému převratu (České umění 1938–1948)
- Język
- czeski
- Wydawca
- Arbor vitae
- Rok wydania
- 2011
- Oprawa
- twarda
- ISBN10
- 8087164644
- ISBN13
- 9788087164648
- Seria
- Kategorie
- Ocena
- 5 z 5
- Opis
- Rozsáhlá monografie mapuje české umění mezi lety 1938-1948 a konfrontuje ho s pokleslou kulturní úrovní daného období, ovlivněného totalitními režimy. V těchto dramatických letech si vnitřní svobodu udržela zejména tvorba nejmladších umělců, kteří se distancovali od svých předchůdců a zpochybňovali modernismus. Jejich práce byla založena na osobním vztahu k existenci "teď a tady". Po válce se ukázalo, že dějiny moderního umění pokračují, avšak naděje na obnovení svobodného veřejného prostoru byla brzy zničena komunistickým převratem. Mezi více než padesáti umělci, kteří jsou v knize zastoupeni, najdeme jména jako František Hudeček, Bohumír Matal, Toyen a Jindřich Štyrský. Kniha kombinuje studie k základním uměleckohistorickým otázkám s hesly zachycujícími klíčové pojmy kulturních dějin. Zajímavostí jsou ručně vlepované "osudy" umělců a faksimile katalogu výstavy Art tchécoslovaque 1938-1946, která se konala v Paříži v červnu 1946. Poprvé je zde také zveřejněn seznam tzv. zvrhlých umělců.