Na stopě zkázy

Więcej o książce

Bylo to to nejneuvěřitelnější, co kdy Betty Sandersová zažila. Cosi jako závoj tetelícího se horkého vzduchu způsobilo, že pravěká džungle před ní zmizela, zatímco povrch pouště, nad nímž se vznášela na rogalu asi ve dvoumetrové výšce, zůstával beze změny. Vzduch jiskřil elektřinou. Jejího těla se zmocnila úžasná síla a jako by pronikala do každičké buňky. Všude kolem ní se ve vzduchu mihotaly stříbřité světelné jiskérky. Měla pocit, že tone uprostřed oceánu světla a že ji vpřed strhává gigantická vlna. Betty si myslela, že ztratila vědomí, ale mdloba nemohla trvat déle než dvě tři vteřiny, protože když opět otevřela oči, v okolí se nic nezměnilo. Pouze obrysy džungle byly ještě méně ostré, mohutné pravěké rostliny bylo teď spíše možné jen vytušit a v dalším okamžiku zmizely docela. Tam, kde předtím stály, se teď rozprostírala poušť. Zmizely i jiskřičky světla. Časový skok skončil, ale Betty strhl s sebou. Význam tohoto faktu jí vnitřně otřásl.