Smrt jménem závislost

Więcej o książce

Publikace je autobiografickou reportáží člověka, který propadl závislosti na drogách. Záměrně volím označení „reportáž“ a ne třeba „zpověď" zdá se mi totiž, že autorovým záměrem bylo spíše „podat zprávu“ než např. „odkrývat sám sebe“, a síla jeho sdělení je právě tam, kde je poctivým reportérem. Mám na mysli především první polovinu knihy, která popisuje bludné ploužení a vlečení závislého na drogové scéně velkoměsta … od dávky k dávce, od absťáku k absťáku, od krize ke krizi, od hospitalizace k hospitalizaci, od dobrého, ale rychle selhávajícího úmyslu „nechat toho“ k dalšímu pokusu a k dalšímu selhání a nastolení panství drogy, onoho „neodolatelného puzení užít drogu,“ které dává člověku sílu prokopnout mříže psychiatrické léčebny a utéct za svou nezbytnou dávkou heroinu, zpočátku ještě s jistým sebeklamem, že je to cesta za svobodou, pak už s rezignujícím poznáním, že je to návrat do otroctví. Kdo čeká dobrodružství, bude zklamán: peklo závislosti není vůbec dobrodružné. Je to peklo, jak je představují někteří teologové: kruh mučivého, ale v podstatě všedního stereotypu, ze kterého není úniku.