Jazyk a národnost ve sčítáních lidu na Těšínsku v letech 1880-1930

Więcej o książce

Publikace sleduje národnostní problematiku ve sčítáních lidu na Těšínsku jak v lokálních, tak i celostátních a mezinárodních souvislostech. Autor popisuje různé soupisy a pokusy o zjišťování jazykové a etnické příslušnosti obyvatel Těšínska do poloviny 19. století a analyzuje jednotlivá sčítání lidu z let 1880-1930. Všímá si rovněž sporů a snah o vymezování tzv. jazykové hranice. Situaci komplikovalo přistěhovalectví z Haliče i českého vnitrozemí, konfesní různorodost, existence tzv. Šlonzáků, jejich společenských aktivit i způsob registrace při československých sčítáních lidu. Zpočátku převažovaly spory mezi slovanskými národy a Němci, od 90. let 19. století se vyhrotily česko-polské vztahy, které přerostly v animozitu. Představy o "čechizaci odedávna etnicky polského Těšínska" nebo o "popolšťování tamních Moravců" se v různých variantách střetávaly. Poskytovaly argumentaci nejen pro národně politické soupeření uvnitř regionu, ale i pro vyhrocování mezistátních vztahů. Národnostní rozbroje při sčítáních na Těšínsku patřily nesporně k největším konfliktům svého druhu v rámci monarchie i Československé republiky. Vázaná, bohatý obrazový doprovod, mapy, tabulky, resumé v anglickém, německém a polském jazyce