Więcej o książce
Francouzský filosof Félix Ravaisson (1813-1900) je nedoceněným zdrojem inspirace pro filosofii 20. století. Je autorem významného pojednání o Aristotelově Metafyzice a přehledu francouzské filosofie 19. století, jehož závěrečná kapitola je považována za manifest francouzského spiritualismu. Nejvýznamnějším Ravaissonovým dílem je však krátké pojednání O zvyku (1838). V něm se opírá o Aristotela a francouzské spiritualisty, analyzující zvyk v kontextu filosofie přírody a ducha. Zkoumá, jaký typ jsoucna může zvyk získat a jak ovlivňuje svobodu ducha, který se stává méně sebevědomým a svobodným, přičemž získává neměnnou "přirozenost". Fenomén zvyku tak ukazuje na ontologickou jednotu přírody a ducha, přičemž obě oblasti sdílejí nereflektovanou spontánnost. Ravaissonovo pojednání mělo významný dopad na francouzské myšlení; například Bergson vycházel z jeho závěrů při formulaci duality mezi bezprostředním a zprostředkovaným poznáním. Fenomenologičtí autoři, jako Paul Ricoeur a Maurice Merleau-Ponty, se rovněž vyrovnávali s Ravaissonovým pojetím zvyku.
Zakup książki
O zvyku, Félix Ravaisson
- Język
- Rok wydania
- 2014
- Oprawa
- (miękka),
- Stan książki
- Bardzo dobry
- Cena
- 14,09 zł
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- O zvyku
- Język
- czeski
- Autorzy
- Félix Ravaisson
- Wydawca
- OIKOYMENH
- Rok wydania
- 2014
- Oprawa
- miękka
- ISBN10
- 8072984527
- ISBN13
- 9788072984527
- Seria
- Pierwsze wydanie
- 1838
- Oryginalna nazwa
- De l'habitude
- Ocena
- 4 z 5
- Opis
- Francouzský filosof Félix Ravaisson (1813-1900) je nedoceněným zdrojem inspirace pro filosofii 20. století. Je autorem významného pojednání o Aristotelově Metafyzice a přehledu francouzské filosofie 19. století, jehož závěrečná kapitola je považována za manifest francouzského spiritualismu. Nejvýznamnějším Ravaissonovým dílem je však krátké pojednání O zvyku (1838). V něm se opírá o Aristotela a francouzské spiritualisty, analyzující zvyk v kontextu filosofie přírody a ducha. Zkoumá, jaký typ jsoucna může zvyk získat a jak ovlivňuje svobodu ducha, který se stává méně sebevědomým a svobodným, přičemž získává neměnnou "přirozenost". Fenomén zvyku tak ukazuje na ontologickou jednotu přírody a ducha, přičemž obě oblasti sdílejí nereflektovanou spontánnost. Ravaissonovo pojednání mělo významný dopad na francouzské myšlení; například Bergson vycházel z jeho závěrů při formulaci duality mezi bezprostředním a zprostředkovaným poznáním. Fenomenologičtí autoři, jako Paul Ricoeur a Maurice Merleau-Ponty, se rovněž vyrovnávali s Ravaissonovým pojetím zvyku.