Bookbot

Liberální demokracie (ne)rozumu

Parametry

  • 259 stron
  • 10 godzin czytania

Więcej o książce

Ústředním tématem analýzy je sociální filosofie K. R. Poppera a vybraných zástupců rakouské libertariánské školy, konkrétně Ludwiga von Misese, Friedricha Augusta von Hayeka a Murraye Rothbarda, v kontextu demokracie a jejího hodnotového či procesního ukotvení. Analýza je vedena z pohledu sociální vědy, kombinující fenomenologii a sociologickou hermeneutiku, a metodologicky se opírá o lingvistické přístupy, zejména analýzu metafor. Popperova sociální filosofie je úzce spjata s jeho teorií vědy, což je v práci zohledněno. Vliv Popperovy teorie vědy je patrný u von Hayeka, zejména v otázce „racia“ a jeho univerzality při vědeckém ověřování a ekonomickém modelování tržního chování. Tím vzniká přístup podobný pozitivistickému modelování bez hodnotové sociální reality, aplikovaný na Popperovu představu otevřené společnosti, kde se jednotlivci „obvykle“ chovají racionálně. Popper rozvíjí rozumnost chování v neklasickém procesálním demokratickém modelu, který pracuje s rozumností jako danou kategorií. Tím jednotlivcům přisuzuje esenciální vlastnost „rozumnosti“, chápanou jako racionální kalkulaci v normalizovaném společenském prostředí, rámovaném liberální představou o fungování společnosti. Otevřená společnost bez předem stanovených kolektivních hodnot se jeví jako jediná normální.

Zakup książki

Liberální demokracie (ne)rozumu, Ondřej Stulík

Język
Rok wydania
2016
Oprawa
(miękka)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

Nikt jeszcze nie ocenił.Oceń

Tytuł
Liberální demokracie (ne)rozumu
Język
czeski
Oprawa
miękka
Liczba stron
259
ISBN10
8073254115
ISBN13
9788073254117
Seria
Opis
Ústředním tématem analýzy je sociální filosofie K. R. Poppera a vybraných zástupců rakouské libertariánské školy, konkrétně Ludwiga von Misese, Friedricha Augusta von Hayeka a Murraye Rothbarda, v kontextu demokracie a jejího hodnotového či procesního ukotvení. Analýza je vedena z pohledu sociální vědy, kombinující fenomenologii a sociologickou hermeneutiku, a metodologicky se opírá o lingvistické přístupy, zejména analýzu metafor. Popperova sociální filosofie je úzce spjata s jeho teorií vědy, což je v práci zohledněno. Vliv Popperovy teorie vědy je patrný u von Hayeka, zejména v otázce „racia“ a jeho univerzality při vědeckém ověřování a ekonomickém modelování tržního chování. Tím vzniká přístup podobný pozitivistickému modelování bez hodnotové sociální reality, aplikovaný na Popperovu představu otevřené společnosti, kde se jednotlivci „obvykle“ chovají racionálně. Popper rozvíjí rozumnost chování v neklasickém procesálním demokratickém modelu, který pracuje s rozumností jako danou kategorií. Tím jednotlivcům přisuzuje esenciální vlastnost „rozumnosti“, chápanou jako racionální kalkulaci v normalizovaném společenském prostředí, rámovaném liberální představou o fungování společnosti. Otevřená společnost bez předem stanovených kolektivních hodnot se jeví jako jediná normální.