Svět italské komicko-realistické poezie. Toskánská komicko-realistická poezie z let 1260–1492

Więcej o książce

Svět italské komicko-realistické poezie mapuje vývoj toskánské poezie, zahrnující období let 1260–1492. Autorka postupně analyzuje jednotlivé toposy a základní tematické okruhy a na příkladech dokládá teze týkající se existence, charakteristiky a kvality tohoto žánru a komična v něm obsaženého. Zabývá se sonety Rustica di Filippiho, považovaného za emblematického zakladatele komicko-realistické poezie na italském území, verši Cecca Angiolieriho, Folgora da San Gimignano i jeho „protějšku“ Cenneho da la Chitarra, nevyjímaje ani část díla Danta Alighieriho, která byla do určité míry komicko-realistickým proudem ovlivněna. Důraz věnuje tématům, jako jsou bachtinovské obrácení hodnot a zdánlivý protest proti světu, chudoba a peníze, žena a antistilnovismus. Neopomíjí ani témata s realističtějším ukotvením — sonety s náboženskou a politickou tematikou. Na základě rozboru jednotlivých děl se autorka zamýšlí, nakolik je tento žánr pružný, kde jsou — a zda vůbec existují — jeho hranice. Dále zmiňuje rovněž sonety stilnovistů, které lze považovat za součást komicko-realistické poezie, otevírá otázku tematické příbuznosti tohoto žánru a novelistiky a zaměřuje se na frekventovaný topos vituperium in vetulam. Po krátké odbočce k básníkům první poloviny 13. století věnuje hlavní pozornost druhému velkému období rozkvětu komicko-realistické poezie na florentském dvoře Lorenza Medicejského, včetně eposu Morgante Luigiho Pulciho.