Parametry
- 175 stron
- 7 godzin czytania
Więcej o książce
Publikace zkoumá zámek v Náměšti nad Oslavou v kontextu jeho historického významu a role v památkové péči po druhé světové válce. Zámek, který patřil šlechtickému rodu Haugwitzů od roku 1752, byl zkonfiskován na základě dekretu Edvarda Beneše v roce 1945 a vybrán jako prezidentské sídlo při cestách na Moravu. Tento zámek navázal na meziválečné rezidence prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Úvodní kapitoly se zaměřují na volbu zestátněných šlechtických rezidencí a jejich úpravy pro reprezentativní účely. Kniha se také věnuje památkové péči po válce, kdy se obor musel vyrovnat se zajištěním zkonfiskovaného majetku, včetně mnoha památek. Náměšťský zámek nahradil prezidentské sídlo v Židlochovicích, přičemž klíčovými faktory výběru byly absence válečných škod, geografická poloha a ubytovací kapacity. Obnova komplexu začala v roce 1946, ale nebyla dokončena kvůli politickým událostem v roce 1948. Mezi hlavní adaptační zásahy patřila obnova sgrafitových omítek a úpravy interiérů pro prezidenta a jeho doprovod, včetně zřízení zámecké kuchyně a doplnění mobiliáře z konfiskovaných zámků. Publikace se rovněž zabývá správou zámku a rolí aktérů přestavby.
Zakup książki
Adaptace zámku v Náměšti nad Oslavou na prezidentské sídlo, Vít Hrbek
- Język
- Rok wydania
- 2017
- Oprawa
- (twarda),
- Stan książki
- Bardzo dobry
- Cena
- 24,93 zł
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Adaptace zámku v Náměšti nad Oslavou na prezidentské sídlo
- Język
- czeski
- Autorzy
- Vít Hrbek
- Rok wydania
- 2017
- Oprawa
- twarda
- Liczba stron
- 175
- ISBN10
- 8090616771
- ISBN13
- 9788090616776
- Seria
- Kategorie
- Tagi
- Tematy historyczne, Ochrona dziedzictwa, Zmiany budowlane, Rezydencje Prezydenckie, Náměšť nad Oslavou (zamek)
- Ocena
- 4 z 5
- Opis
- Publikace zkoumá zámek v Náměšti nad Oslavou v kontextu jeho historického významu a role v památkové péči po druhé světové válce. Zámek, který patřil šlechtickému rodu Haugwitzů od roku 1752, byl zkonfiskován na základě dekretu Edvarda Beneše v roce 1945 a vybrán jako prezidentské sídlo při cestách na Moravu. Tento zámek navázal na meziválečné rezidence prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Úvodní kapitoly se zaměřují na volbu zestátněných šlechtických rezidencí a jejich úpravy pro reprezentativní účely. Kniha se také věnuje památkové péči po válce, kdy se obor musel vyrovnat se zajištěním zkonfiskovaného majetku, včetně mnoha památek. Náměšťský zámek nahradil prezidentské sídlo v Židlochovicích, přičemž klíčovými faktory výběru byly absence válečných škod, geografická poloha a ubytovací kapacity. Obnova komplexu začala v roce 1946, ale nebyla dokončena kvůli politickým událostem v roce 1948. Mezi hlavní adaptační zásahy patřila obnova sgrafitových omítek a úpravy interiérů pro prezidenta a jeho doprovod, včetně zřízení zámecké kuchyně a doplnění mobiliáře z konfiskovaných zámků. Publikace se rovněž zabývá správou zámku a rolí aktérů přestavby.