Ocena książki
Więcej o książce
Publikace si klade za cíl přiblížit sociální existenci a každodennost pražského dělnictva v meziválečném období. Praha, která ve sledovaném období dynamicky rostla a rychle se měnila v moderní velkoměsto, byla také městem s největší koncentrací dělníků v Československu. Zvláštní pozornost je věnována dělnickým rodinám, problematice zdraví a sexuality, bydlení, kulturním praktikám, politické existenci a vzdělávání. Publikace používá dobových archivních pramenů organizací zabývajících se dělníky nebo dělnických organizacích samostatných (politických stran, odborů, zájmových sdružení). Druhým zdrojem informací je kvalitativní sociologické šetření pamětníků. Dále jsou to analýzy statistických dat, dobových periodik a sekundární literatury. Vedle sociálních rozdílů zdůrazňuje práce vliv rozdílů mezi generacemi a pohlavími na každodennost pražského dělnictva.
Zakup książki
Lidé periferie: sociální postavení a každodennost pražského dělnictva v meziválečné době., Stanislav Holubec
- Język
- Rok wydania
- 2009
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Lidé periferie: sociální postavení a každodennost pražského dělnictva v meziválečné době.
- Język
- czeski
- Autorzy
- Stanislav Holubec
- Wydawca
- Západočeská univerzita
- Rok wydania
- 2009
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 329
- ISBN10
- 8070438347
- ISBN13
- 9788070438343
- Seria
- Tagi
- Tematy historyczne, Społeczeństwo, Praga, Czechy, Życie codzienne, Pragensia, Robotnicy, Historia Pragi, Antropologia społeczna, Rok 1918-1939
- Ocena
- 5 z 5
- Opis
- Publikace si klade za cíl přiblížit sociální existenci a každodennost pražského dělnictva v meziválečném období. Praha, která ve sledovaném období dynamicky rostla a rychle se měnila v moderní velkoměsto, byla také městem s největší koncentrací dělníků v Československu. Zvláštní pozornost je věnována dělnickým rodinám, problematice zdraví a sexuality, bydlení, kulturním praktikám, politické existenci a vzdělávání. Publikace používá dobových archivních pramenů organizací zabývajících se dělníky nebo dělnických organizacích samostatných (politických stran, odborů, zájmových sdružení). Druhým zdrojem informací je kvalitativní sociologické šetření pamětníků. Dále jsou to analýzy statistických dat, dobových periodik a sekundární literatury. Vedle sociálních rozdílů zdůrazňuje práce vliv rozdílů mezi generacemi a pohlavími na každodennost pražského dělnictva.