Rybí šupiny / Rty a zuby / Had na sněhu

Więcej o książce

Do literatury Reynek vstoupil po první světové válce. V jeho tehdejších sbírkách je velmi silná frekvence motivů smutku, rozpadu a tlení, jež souzní, zejména svou barevností, s poetikou expresionismu. Od německého expresionismu, díla jehož autorů v této době překládal, se však hluboce věřící křesťan Reynek odlišuje tím, že smutek je pro něho především silou konstruktivní, důsledkem porušenosti lidského bytí dědičným hříchem. Reynkovu básnickou tvorbu 20. let (Rybí šupiny, Had na sněhu, Rty a zuby) tak určuje silná expresivita výrazu, arytmický verš a tíhnutí až k barokní antitetičnosti. Básníkova spiritualita, hledající často zobecnění v biblických, zejména starozákonních motivech a v liturgii, chce objektivizovat utrpení a smrt jako jedinou cestu k radosti a k Bohu.