Więcej o książce
Třebaže velkoměšťanské židovské rodiny tvořily počátkem 19. století procentuálně jen malou část pražské židovské obce, hrály významnou roli jak v životě „židovského města“, tak i v širším rámci nežidovské Prahy – jak dodnes dokládá řada architektonických památek hlavního města, ať už jde o okázalé náhrobky na několika pražských židovských hřbitovech nebo vilu Portheimku, dlouholeté sídlo rodiny Porgesů z Portheimu na pražském Smíchově. Za svůj rychlý hospodářský vzestup vděčila většina těchto rodin – kniha se blíže věnuje pěti z nich – převážně podnikání v oboru textilnictví, jež v českých zemích přelomu 18. a 19. století zažívalo rozkvět. Tento ekonomický úspěch, který jim do jisté míry otevřel dveře do nežidovského světa, ovšem neznamenal v žádném případě zpřetrhání vazeb s židovstvím. Většina příslušníků pražských židovských elit se spíše pohybovala v obou světech, jež se porůznu snažila navzájem harmonizovat.
Zakup książki
Jen pro peníze? Pražské židovské elity v 19. století — skupinová biografie, Martina Niedhammer
- Język
- Rok wydania
- 2017
- Oprawa
- (twarda),
- Stan książki
- Dobry
- Cena
- 41,05 zł
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Jen pro peníze? Pražské židovské elity v 19. století — skupinová biografie
- Język
- czeski
- Autorzy
- Martina Niedhammer
- Rok wydania
- 2017
- Oprawa
- twarda
- ISBN10
- 8074225127
- ISBN13
- 9788074225123
- Seria
- Tagi
- Tematy historyczne, XIX wiek, Żydzi, Praga, Historia Żydów, Elity
- Ocena
- 3 z 5
- Opis
- Třebaže velkoměšťanské židovské rodiny tvořily počátkem 19. století procentuálně jen malou část pražské židovské obce, hrály významnou roli jak v životě „židovského města“, tak i v širším rámci nežidovské Prahy – jak dodnes dokládá řada architektonických památek hlavního města, ať už jde o okázalé náhrobky na několika pražských židovských hřbitovech nebo vilu Portheimku, dlouholeté sídlo rodiny Porgesů z Portheimu na pražském Smíchově. Za svůj rychlý hospodářský vzestup vděčila většina těchto rodin – kniha se blíže věnuje pěti z nich – převážně podnikání v oboru textilnictví, jež v českých zemích přelomu 18. a 19. století zažívalo rozkvět. Tento ekonomický úspěch, který jim do jisté míry otevřel dveře do nežidovského světa, ovšem neznamenal v žádném případě zpřetrhání vazeb s židovstvím. Většina příslušníků pražských židovských elit se spíše pohybovala v obou světech, jež se porůznu snažila navzájem harmonizovat.