Iva Janžurová

Więcej o książce

"Čas od času jsem přemýšlela, jestli jsem člověkem na svém místě. Jestli se netlačím do posvěcené sféry lidí, aniž bych měla právo se k ní přiblížit. Možná, že děti z uměleckých rodin to mají jednodušší, já však byla z poměrů učitelských a zůstal ve mně pokorný otazník." Je to vskutku jediný návod, jak dosáhnout, aby nám hercův projev nevyzněl chladně, nezaujatě. Vzpomeňte si na něj, až budeme dále číst výrok Ivy Janžurové o hercích. Zejména pokud nám tento výrok bude připadat poněkud tvrdý, možná neúprosný. Neboť adeptů herectví nadaných větším či menším talentem je hodně-a všemu ostatnímu se dá naučit. Pokoře před uměním se naučit nelze. Tu musí mít každý (či každá) v sobě. Tam kdesi, co tu bylo nazváno hloubí nitra - i když nikdo nevíme přesně, co to hloubí nitra je.