Španělské idearium

Więcej o książce

Kniha esejů zkoumá španělskou povahu v kontextu úpadku země po ztrátě posledních kolonií, Kuby a Filipín. Ángel Ganivet (1865–1898) je významným španělským spisovatelem a esejistou druhé poloviny 19. století, který studoval práva a filosofii a pracoval ve španělských diplomatických službách. Jeho život byl poznamenán těžkou chorobou, nešťastným milostným vztahem a frustrací ze stavu své země, což vedlo k jeho sebevraždě. Ganivet byl polyglot a jeho nejvýznamnější dílo, Španělské idearium (1897), je považováno za předchůdce Generace 98, skupiny autorů, kteří reagovali na ztrátu kolonií v roce 1898. Tato generace usilovala o duchovní obnovu Španělska, které se ocitlo v hospodářské a myšlenkové krizi. Ganivet byl jedním z prvních autorů, kteří se zabývali tématem obnovy, a jeho eseje vyvolaly reakce mezi dalšími spisovateli této generace. I když většina významných autorů byla přeložena do češtiny, Ganivetovo dílo dosud chybí. Jeho eseje, ačkoliv jsou v některých aspektech historicky podmíněné, obsahují názory, které se po více než sto letech ukazují jako překvapivě aktuální. K textu Ganivetovy eseje jsou připojeny články, které byly publikovány v roce 1898 jako otevřené dopisy mezi ním a Miguelem de Unamunem.