Bookbot

Car je mrtev, ať žije carevna! / Převraty na ruském dvoře v 18. století

Ocena książki

Parametry

  • 504 strony
  • 18 godzin czytania

Więcej o książce

Dramatické období změn na trůně v Rusku v letech 1682-1801 charakterizujeme jako palácové převraty. Autor analyzuje jejich přípravy, průběh a důsledky, stejně jako velkolepé kariéry mnoha osobností, které riskovaly vše, aby se chopily nejvyšší moci, ale i těch, které o ni přišly. Dále porovnává způsoby, jak se carové a carevny dostávali na trůn. Nevěnuje se pouze "velkým" palácovým převratům, ale také těm "malým", které vyhnaly různé regenty, favority či vedoucí hodnostáře, a zkoumá vedle vlády žen, dynastických souvislostí, otázky legitimity, podílu cizinců na vládě i intriky u dvora. Autor vychází z předpokladu, že politické dějiny coby metodologický přístup musí zapojit i perspektivu sociálních a kulturních dějin každodennosti, které mohou významně obohatit interpretaci při výzkumu dějin panovníků, dynastií, nejvyšších dvořanů, dvorských kamaril, diplomacie či ozbrojených složek.

Zakup książki

Car je mrtev, ať žije carevna! / Převraty na ruském dvoře v 18. století, František Stellner

Język
Rok wydania
2015
Oprawa
(twarda)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

4,6
Doskonała
7 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Car je mrtev, ať žije carevna! / Převraty na ruském dvoře v 18. století
Język
czeski
Oprawa
twarda
Liczba stron
504
ISBN10
8074223280
ISBN13
9788074223280
Seria
Ocena
4,55 z 5
Opis
Dramatické období změn na trůně v Rusku v letech 1682-1801 charakterizujeme jako palácové převraty. Autor analyzuje jejich přípravy, průběh a důsledky, stejně jako velkolepé kariéry mnoha osobností, které riskovaly vše, aby se chopily nejvyšší moci, ale i těch, které o ni přišly. Dále porovnává způsoby, jak se carové a carevny dostávali na trůn. Nevěnuje se pouze "velkým" palácovým převratům, ale také těm "malým", které vyhnaly různé regenty, favority či vedoucí hodnostáře, a zkoumá vedle vlády žen, dynastických souvislostí, otázky legitimity, podílu cizinců na vládě i intriky u dvora. Autor vychází z předpokladu, že politické dějiny coby metodologický přístup musí zapojit i perspektivu sociálních a kulturních dějin každodennosti, které mohou významně obohatit interpretaci při výzkumu dějin panovníků, dynastií, nejvyšších dvořanů, dvorských kamaril, diplomacie či ozbrojených složek.