Čtrnáct svatých pomocníků

Więcej o książce

Podtitul: K pozdně středověké spiritualitě elit a její christocentrické dimenzi Kult Čtrnácti sv. Pomocníků, málo reflektovaný fenomén pozdního středověku, významně ovlivnil spirituální klima ve střední Evropě mezi 13. a 16. stoletím. Tento kult, skládající se převážně ze starokřesťanských světců, se od 14. století šířil ze svého centra mezi Kremží, Pasovem, Řeznem a Brixenem do dalších oblastí Rakouska, Bavorska a Frank. Definitivní ukotvení získal na základě údajných zjevení Dítěte Ježíše a Čtrnácti sv. Pomocníků v letech 1445/1446 v cisterciáckém opatství Langheim. Odtud se kult rychle rozšířil, a na začátku evropských reformací se rozprostíral od Dánska po Itálii a od Francie po Uhry. Zvláštní pozornost vzbuzoval mezi společenskými elitami, včetně aristokratických a intelektuálních kruhů. Práce se zaměřuje na vznik a šíření kultu, analýzu hlavních poutních center v Horních Francích a Durynsku, stejně jako v Kadani, podporované aristokratickým rodem Hasištejnských z Lobkowicz. Samostatná kapitola je věnována expanzi kultu do dalších regionů Evropy a výběru artefaktů reprezentujících jeho christocentrickou dimenzi. Monografie je interdisciplinární a využívá široké spektrum literárního a ikonografického materiálu ze střední Evropy.