Więcej o książce
Jan Šembera Černohorský z Boskovic byl výraznou osobností druhé poloviny 16. století, posledním mužským potomkem panského rodu z Boskovic a jedním z nejbohatších šlechticů své doby na Moravě. Stavitel renesanční perly Moravy, zámku v Bučovicích, proslul zejména svým rozmarným životem, zálibou v ženách, koních a alkoholu, případně četnými soudními spory. Jeho životopisci z 19. a počátku 20. století u Jana Šembery nalezli mnoho společných rysů s posledním pánem z Rožmberka a vytvořili mýtus posledního Boskovice, jejich vlastního, moravského Petra Voka. Kniha Kateřiny Dufkové zachycuje životní osudy Jana Šembery v širším kontextu rodinných i společenských souvislostí a vytváří tak komplexní pohled na vyššího šlechtice své doby, jenž zdaleka nebyl jen renesančním bonvivánem. Autorka představuje Šemberovu osobnost, jeho vztah k náboženství, majetku a umění, i převzetí jeho rodového odkazu Lichtenštejny. Pozornost je věnována i Šemberovu „druhému životu“ v pohádkách, pověstech, v historické beletrii i v televizní publicistice, protože právě takto vstoupil tento aristokrat do obecnějšího historického povědomí.
Zakup książki
Jan Šembera Černohorský z Boskovic, Kateřina Dufková
- Język
- Rok wydania
- 2014
- Oprawa
- (twarda),
- Stan książki
- Bardzo dobry
- Cena
- 152,21 zł
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Jan Šembera Černohorský z Boskovic
- Język
- czeski
- Autorzy
- Kateřina Dufková
- Wydawca
- Vyšehrad
- Rok wydania
- 2014
- Oprawa
- twarda
- ISBN10
- 807429384X
- ISBN13
- 9788074293849
- Seria
- Ocena
- 4 z 5
- Opis
- Jan Šembera Černohorský z Boskovic byl výraznou osobností druhé poloviny 16. století, posledním mužským potomkem panského rodu z Boskovic a jedním z nejbohatších šlechticů své doby na Moravě. Stavitel renesanční perly Moravy, zámku v Bučovicích, proslul zejména svým rozmarným životem, zálibou v ženách, koních a alkoholu, případně četnými soudními spory. Jeho životopisci z 19. a počátku 20. století u Jana Šembery nalezli mnoho společných rysů s posledním pánem z Rožmberka a vytvořili mýtus posledního Boskovice, jejich vlastního, moravského Petra Voka. Kniha Kateřiny Dufkové zachycuje životní osudy Jana Šembery v širším kontextu rodinných i společenských souvislostí a vytváří tak komplexní pohled na vyššího šlechtice své doby, jenž zdaleka nebyl jen renesančním bonvivánem. Autorka představuje Šemberovu osobnost, jeho vztah k náboženství, majetku a umění, i převzetí jeho rodového odkazu Lichtenštejny. Pozornost je věnována i Šemberovu „druhému životu“ v pohádkách, pověstech, v historické beletrii i v televizní publicistice, protože právě takto vstoupil tento aristokrat do obecnějšího historického povědomí.