Rupnikova linie a ostatní jugoslávská opevnění z let 1926-1941

Więcej o książce

Již od založení v prosinci r. 1918 provázely Království Srbů, Chorvatů a Slovinců trvale neurovnané nebo dokonce špatné vztahy se sousedy. Jen zvolna a se značnými obtížemi se vytyčovaly a upravovaly státní hranice. I proto a také vzhledem ke zhoršující se mezinárodně-politické situaci v celé Evropě přistoupilo nyní již Jugoslávské království k výstavbě stálých vojenských opevnění v příhraničních a pobřežních oblastech. S francouzskou a československou pomocí začaly vznikat řady těžkých dělostřeleckých tvrzí i značné množství samostatných pěchotních a dělostřeleckých srubů, polních opevnění a překážek. Autoři sami po důkladném a dlouhodobém terénním průzkumu a měření zmapovali a zpracovali detailní plány nejzajímavějších dochovaných objektů podle jednotlivých kategorií (tvrze, izolované sruby, opevněná stanoviště, kulometná hnízda apod.). Plánky, řezy a nákresy doplnili mnoha údaji o vzniku a organizaci jugoslávské armády, tehdejších taktických zásadách, o rozmístění a konstrukcích staveb, výzbroji, vybavení a maskování i samotné výstavbě opevnění. Možná stojí za úvahu, že jugoslávská armáda, ve srovnání s československou špatně vyzbrojena a také v naprostém obklíčení, při napadení Jugoslávie Německem v r. 1941 bojovala. Prohrála, ale bojovala... Barevné i čb fotografie, mapky, tabulky, seznam literatury.