Parametry
- 232 strony
- 9 godzin czytania
Więcej o książce
Autoři se zaměřují na panarabské hnutí Muslimské bratrstvo a jeho spřízněné politické strany a hnutí. Kromě historie regionálních odnoží analyzují současnost a dopady vojenského převratu, při němž byl svržen egyptský prezident Mursí. Důležitou pozornost věnují zemím, kde se Muslimským bratrům podařilo etablovat politickou stranu nebo hnutí, které se stalo významným prvkem národní politiky. Zkoumá se také jejich reformní potenciál. Hnutí a strany jsou hodnoceny podle postojů k sekularizaci, roli islámu a islámského práva, politickému pluralismu, postojům k jinověrcům a etnickým menšinám, nevládním organizacím a občanské společnosti, terorismu a násilí, preferovanému státnímu uspořádání a ekonomickému modelu, zahraničněpolitické orientaci, chápání lidských práv a demokratických svobod a řešení sociálních problémů. Autoři vycházejí z klíčových programových dokumentů jednotlivých stran a hnutí, přičemž se zaměřují na Egypt, Sýrii, Súdán, Tunisko, Maroko, Palestinskou autonomní území, Jordánsko a Jemen. Studie je zasazena do širšího regionálního a mezinárodněpolitického kontextu.
Zakup książki
Muslimské bratrstvo v současnosti, Marek Čejka
- Język
- Rok wydania
- 2017
- Oprawa
- (miękka),
- Stan książki
- Dobry
- Cena
- 10,54 zł
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Muslimské bratrstvo v současnosti
- Język
- czeski
- Autorzy
- Marek Čejka
- Wydawca
- Academia
- Rok wydania
- 2017
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 232
- ISBN10
- 8020026703
- ISBN13
- 9788020026705
- Seria
- Ocena
- 4 z 5
- Opis
- Autoři se zaměřují na panarabské hnutí Muslimské bratrstvo a jeho spřízněné politické strany a hnutí. Kromě historie regionálních odnoží analyzují současnost a dopady vojenského převratu, při němž byl svržen egyptský prezident Mursí. Důležitou pozornost věnují zemím, kde se Muslimským bratrům podařilo etablovat politickou stranu nebo hnutí, které se stalo významným prvkem národní politiky. Zkoumá se také jejich reformní potenciál. Hnutí a strany jsou hodnoceny podle postojů k sekularizaci, roli islámu a islámského práva, politickému pluralismu, postojům k jinověrcům a etnickým menšinám, nevládním organizacím a občanské společnosti, terorismu a násilí, preferovanému státnímu uspořádání a ekonomickému modelu, zahraničněpolitické orientaci, chápání lidských práv a demokratických svobod a řešení sociálních problémů. Autoři vycházejí z klíčových programových dokumentů jednotlivých stran a hnutí, přičemž se zaměřují na Egypt, Sýrii, Súdán, Tunisko, Maroko, Palestinskou autonomní území, Jordánsko a Jemen. Studie je zasazena do širšího regionálního a mezinárodněpolitického kontextu.


