Žízeň v srdci spící

Więcej o książce

Bohumil Ždichynec se obrací ve svých verších, jež jsou mnohdy zpracovány až prozodickým tvarem, k vnitřnímu světu současného člověka. Zdůrazňuje potřebu lásky, nutnost otevření duše takovým způsobem, aby poznávala život v jeho nejvyšší kvalitě a probudila tak v sobě onu "žízeň v srdci spíc", jež se objevuje i v titulu této sbírky. Neboť smysl lidské existence podle autora tkví v detailním prozkoumání vlastního nitra, v zaposlouchání se do vnitřního hlasu, který je schopen vyslovit touhu po kráse, lásce a naději. Právě v těchto a podobných výrocích je ukryto humanistické poselství Ždichyncových veršů, které zároveň upozorňuje i na nezastupitelnou úlohu poezie, jež může bohatostí slova přispět k napravení mezilidských vztahů. Na druhé si autor všímá i negativních jevů současné společnosti, které mnohdy diagnostikuje pomocí lékařských termínů. Úzkost a obavy z dalšího civilizačního vývoje ho proto vedou například k nastolení této podstatné otázky: "Jak nalézt budoucnost, žijeme-li / v epoše rozpadu, v momentu zmaru / kdy dochází k porušení dějin?" Sbírka veršů českého lékaře, vědeckého pracovníka a básníka obsahuje poezii, která je dynamickou výzvou k obnově duchovních hodnot, jež se ze života současného člověka postupně vytrácejí.