Parametry
Więcej o książce
Obrazově bohatě vybavená publikace vychází k 20. výročí zápisu Holašovic na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Kniha přináší ucelený přehled typové skladby jihočeské venkovské architektury. Představuje nejen Holašovice, ale i typické ukázky zděných staveb v dalších regionech, vycházejících z obdobných vývojových tendencí, odlišujících se však rozdílným výtvarným pojetím zdobných prvků. Průčelí těchto domů odrážejí individualitu venkovských zednických mistrů, z nichž jen velmi málo známe jménem. Samostatné kapitoly jsou věnovány oblasti Blanského lesa, vizuálně velmi atraktivní blatské architektuře spojené se zednickými rody Patáků a Šochů, tvorbě Jakuba Bursy i specifickým rysům venkovského stavitelství na Písecku, Strakonicku, Blatensku, Prachaticku, Třeboňsku, Jindřichohradecku či Mladovožicku. Kontext vesnických domů se zdobnými průčelími doplňuje výklad o středověkých a raně novověkých špýcharových domech na Doudlebsku, rozlehlých vierkantech na Novohradsku a Českokrumlovsku i různých typech roubených a poloroubených staveb na Šumavě i severu Písecka a Táborska.
Zakup książki
Holašovice v kontextu jihočeské venkovské architektury, Pavel Hájek
- Język
- Rok wydania
- 2017
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Holašovice v kontextu jihočeské venkovské architektury
- Język
- czeski
- Autorzy
- Pavel Hájek
- Rok wydania
- 2017
- Oprawa
- miękka
- ISBN10
- 8085033763
- ISBN13
- 9788085033762
- Seria
- Kategorie
- Tagi
- Tematy historyczne, Sztuka, Architektura, Historia sztuki, Wieś, Południowe Czechy, UNESCO, Budowniczowie, Architektura ludowa
- Ocena
- 4,5 z 5
- Opis
- Obrazově bohatě vybavená publikace vychází k 20. výročí zápisu Holašovic na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Kniha přináší ucelený přehled typové skladby jihočeské venkovské architektury. Představuje nejen Holašovice, ale i typické ukázky zděných staveb v dalších regionech, vycházejících z obdobných vývojových tendencí, odlišujících se však rozdílným výtvarným pojetím zdobných prvků. Průčelí těchto domů odrážejí individualitu venkovských zednických mistrů, z nichž jen velmi málo známe jménem. Samostatné kapitoly jsou věnovány oblasti Blanského lesa, vizuálně velmi atraktivní blatské architektuře spojené se zednickými rody Patáků a Šochů, tvorbě Jakuba Bursy i specifickým rysům venkovského stavitelství na Písecku, Strakonicku, Blatensku, Prachaticku, Třeboňsku, Jindřichohradecku či Mladovožicku. Kontext vesnických domů se zdobnými průčelími doplňuje výklad o středověkých a raně novověkých špýcharových domech na Doudlebsku, rozlehlých vierkantech na Novohradsku a Českokrumlovsku i různých typech roubených a poloroubených staveb na Šumavě i severu Písecka a Táborska.