Więcej o książce
Pražský hrad je tradičním sídlem státní moci a jeho silná pozice symbolu české, respektive československé státnosti byla rozvinuta prvním československým prezidentem T. G. Masarykem, který z něj učinil svou rezidenci a prostor reprezentace mladého demokratického státu. Publikace se zaměřuje na proměnu Pražského hradu v časovém rozmezí let 1948 až 1968 v souvislosti s tím, jak se měnil úhel pohledu na funkce, které by mělo tradiční sídlo státní moci plnit. Na jejich definování se významně podíleli prezident a jeho kancelář, v průběhu sledovaného období se do tohoto procesu zapojili rovněž ideologové KSČ a představitelé československého výtvarného umění, architektury a vědy. Práce se soustředí na krátkodobé i trvalé architektonické úpravy hradního areálu zaměřené na širokou veřejnost a na vývoj zdejšího výstavního programu. Sleduje rovněž institucionální pozadí této proměny.
Zakup książki
Pražský hrad na cestě ke komunistické utopii (1948–1968), Veronika Rollová
- Język
- Rok wydania
- 2019
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Pražský hrad na cestě ke komunistické utopii (1948–1968)
- Język
- czeski
- Autorzy
- Veronika Rollová
- Rok wydania
- 2019
- Oprawa
- miękka
- ISBN10
- 8087989805
- ISBN13
- 9788087989807
- Seria
- Kategorie
- Tagi
- Tematy historyczne, Literatura czeska, Architektura, Historia Czech & Słowacji, Czechosłowacja, Ideologia, Zamek Praski, Rok 1948-1968, Rezydencje Prezydenckie
- Ocena
- 4 z 5
- Opis
- Pražský hrad je tradičním sídlem státní moci a jeho silná pozice symbolu české, respektive československé státnosti byla rozvinuta prvním československým prezidentem T. G. Masarykem, který z něj učinil svou rezidenci a prostor reprezentace mladého demokratického státu. Publikace se zaměřuje na proměnu Pražského hradu v časovém rozmezí let 1948 až 1968 v souvislosti s tím, jak se měnil úhel pohledu na funkce, které by mělo tradiční sídlo státní moci plnit. Na jejich definování se významně podíleli prezident a jeho kancelář, v průběhu sledovaného období se do tohoto procesu zapojili rovněž ideologové KSČ a představitelé československého výtvarného umění, architektury a vědy. Práce se soustředí na krátkodobé i trvalé architektonické úpravy hradního areálu zaměřené na širokou veřejnost a na vývoj zdejšího výstavního programu. Sleduje rovněž institucionální pozadí této proměny.