Więcej o książce
Kniha seznamuje čtenáře s hlavními přístupy středověkých myslitelů reagujících na problematické postavení filozofie v arabském světě, jež vycházelo z úsilí harmonizovat řecké myšlenkové dědictví s náboženskou tradicí islámu. Proti těmto harmonizačním tendencím s cílem obrany náboženství před filozofy velmi ostře vystupovali mnozí vládci, učenci a duchovní. Postavení filozofů v arabském světě proto nebylo jednoduché. Mnozí museli své teze skrývat mezi řádky vědeckých spisů a vyhýbat se veřejnému filozofování. Vedle nepřátelského prostředí určovalo místo filozofie v tehdejší společnosti také mezi učenci všeobecně sdílené přesvědčení o škodlivosti filozofických názorů prezentovaných nepřipravenému posluchači či rozvoj arabské mystiky. Ibn Bádždža, andaluský filozof z 12. století, reaguje na nejasnou pozici filozofie v arabském prostředí a ve své filozofii osamoceného se snaží velmi důrazně spojit obec s životem filozofa. Nabízí tak v arabské filozofii zcela originální pojetí role filozofa ve společnosti. Stěžejní část knihy proto představuje analýzu Ibn Bádždžova filozofického textu Řízení osamoceného.
Zakup książki
Problém filozofie v arabském středověkém myšlení, Pavlína Šenk Kopecká
- Język
- Rok wydania
- 2019
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Problém filozofie v arabském středověkém myšlení
- Język
- czeski
- Autorzy
- Pavlína Šenk Kopecká
- Rok wydania
- 2019
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 109
- ISBN10
- 8076030145
- ISBN13
- 9788076030145
- Seria
- Kategorie
- Ocena
- 5 z 5
- Opis
- Kniha seznamuje čtenáře s hlavními přístupy středověkých myslitelů reagujících na problematické postavení filozofie v arabském světě, jež vycházelo z úsilí harmonizovat řecké myšlenkové dědictví s náboženskou tradicí islámu. Proti těmto harmonizačním tendencím s cílem obrany náboženství před filozofy velmi ostře vystupovali mnozí vládci, učenci a duchovní. Postavení filozofů v arabském světě proto nebylo jednoduché. Mnozí museli své teze skrývat mezi řádky vědeckých spisů a vyhýbat se veřejnému filozofování. Vedle nepřátelského prostředí určovalo místo filozofie v tehdejší společnosti také mezi učenci všeobecně sdílené přesvědčení o škodlivosti filozofických názorů prezentovaných nepřipravenému posluchači či rozvoj arabské mystiky. Ibn Bádždža, andaluský filozof z 12. století, reaguje na nejasnou pozici filozofie v arabském prostředí a ve své filozofii osamoceného se snaží velmi důrazně spojit obec s životem filozofa. Nabízí tak v arabské filozofii zcela originální pojetí role filozofa ve společnosti. Stěžejní část knihy proto představuje analýzu Ibn Bádždžova filozofického textu Řízení osamoceného.


