Bookbot

Melpoména v okovech? Povahokresba ve francouzské tragédii 17. století

Parametry

  • 334 strony
  • 12 godzin czytania

Więcej o książce

Kniha romanisty Záviše Šumana, pojmenovaná podle Melpomené, múzy tragédie a zpěvu, se zabývá aristotelskou kategorií povahokresby a reflexemi, které ji doprovázely v kontextu raně novověkého uvažování o divadle ve Francii. Dobové kategorie řádnost, přiměřenost, podobnost a důslednost Šuman traktuje nejen jako normativní pokyny, ale jako principy, z nichž vzešla jemně odstíněná diskuse o podmínkách, které měly v nejobecnějším teoretickém rámci vymezit dramatické umění. Studie ukazuje, že dnes archaicky působící konceptualizace povahokresby a jejích „podmínek“ zastávala přední místo: podmínila totiž chápání mnoha dalších otázek, jako jsou např. katarktický účin divadla, hierarchie funkcí v umění, krystalizace nesnadno uchopitelné kategorie vkusu či role afektivity. Kniha je první prací o tomto tématu v češtině a díky zevrubným analýzám dobových kritických textů čtenáři usnadňuje, aby pronikl k podstatě raně novověkého uvažování o divadle.

Zakup książki

Melpoména v okovech? Povahokresba ve francouzské tragédii 17. století, Záviš Šuman

Język
Rok wydania
2019
Oprawa
(miękka)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

Nikt jeszcze nie ocenił.Oceń

Tytuł
Melpoména v okovech? Povahokresba ve francouzské tragédii 17. století
Język
czeski
Wydawca
Karolinum
Rok wydania
2019
Oprawa
miękka
Liczba stron
334
ISBN10
8024643308
ISBN13
9788024643304
Seria
Opis
Kniha romanisty Záviše Šumana, pojmenovaná podle Melpomené, múzy tragédie a zpěvu, se zabývá aristotelskou kategorií povahokresby a reflexemi, které ji doprovázely v kontextu raně novověkého uvažování o divadle ve Francii. Dobové kategorie řádnost, přiměřenost, podobnost a důslednost Šuman traktuje nejen jako normativní pokyny, ale jako principy, z nichž vzešla jemně odstíněná diskuse o podmínkách, které měly v nejobecnějším teoretickém rámci vymezit dramatické umění. Studie ukazuje, že dnes archaicky působící konceptualizace povahokresby a jejích „podmínek“ zastávala přední místo: podmínila totiž chápání mnoha dalších otázek, jako jsou např. katarktický účin divadla, hierarchie funkcí v umění, krystalizace nesnadno uchopitelné kategorie vkusu či role afektivity. Kniha je první prací o tomto tématu v češtině a díky zevrubným analýzám dobových kritických textů čtenáři usnadňuje, aby pronikl k podstatě raně novověkého uvažování o divadle.