Letopis mého hudebního života

Więcej o książce

,,Letopis mého hudebního života je doveden do konce. Je neuspořádaný, ne všude stejně podrobný, napsaný špatným slohem, často dokonce velmi suchý; zato je v něm jen čirá pravda a to jej činí zajímavým.'' Tak hodnotí na závěr svých pamětí autor sám toto své literární dílo. I když budeme sotva souhlasit s jeho až příliš sebekritickým pohledem, přeci poslední věta je dokonale výstižná : Letopis zaujme, ba přímo vtáhne čtenáře do popředí, problémů života a díla Rimského- Korsakova i jeho hudebních přátel právě svou pravdivostí a upřímností, v uměleckém světě až vyjmečnou. Letopis je zaměřen umyslně jen na hudební život - ale jak ani není jinak možné, zabýhá někdy Korsakov ve svém vyprávění i šíře do prostředí, které mu byl blízké. Kouzelná jsou jeho líčení zámořských plaveb, kterých se jako námořní kadet zúčastnil; dojmy z těchto dalekých končin jistě nezůstaly bez vlivu na jeho pozdější tvorbu. Ovzduší mohutné hrstky - umělecké snahy skupiny, povahy jejich členů, jejich dosti složité vzájemné vztahy v celém dlouhodobém vývoji i zániku - zachycuje autor, neobyčejně kritický jak k sobě tak i k jiným, s takovou plastičností, že nám tím přibližuje i všechnu ruskou hudbu předminulého století a poměry v kulturním světě carského světa. Hudba jeho i jeho součastníků je dnes již součástí hudební historie. Ale nesmlouvavost ve věcech umění, jeho přísnost a vysoká osobní etika může být nejaktuálnějším příkladem naší umělecké veřejnosti.