Umění a psychoanalýza

Więcej o książce

Soubor Umění a psychoanalýza vznikl v osmdesátých letech, kdy autor Milan Nakonečný, vyhozený z vysoké školy, nemohl publikovat. Po letech se rozhodl text vydat v přepracované podobě. V knize spojuje zájem o malířství a poezii s kriticky pojatou psychoanalýzou, která se zabývá uměním. Surrealismus byl na psychoanalýze závislý, a psychoanalýza se stala pro kunsthistoriky a psychology „l’enfant terrible“ empirických věd, redukujících estetické zážitky na modely chování. Autor kriticky zkoumá psychoanalýzu jako systém vědeckého poznání, který, i přes omyly, revolučně přetvořil chápání lidské psychiky a její dynamiky. Umělecká činnost je duševní aktivitou, k níž psychologie a psychoanalýza mohou nabídnout cenné postřehy. Avantgardní umění, spojené se společensko-ekonomickým rozvojem, otevřelo nové cesty, avšak mnohdy vedlo k nihilismu a snobismu. Dnes jsou umělecké artefakty často spojeny s principem zisku, což ztrácí podstatu umění. Autor se se čtenáři loučí kapitolou „Sbohem, kráso“.