Postaveny navzdory

Więcej o książce

Monografie se zaměřuje na vznik nových římskokatolických sakrálních staveb v českých zemích během komunistického totalitního režimu mezi lety 1948 a 1989. V tomto období dominovala tendence devastace posvátných budov, hřbitovů a drobných sakrálních památek, což vedlo k cílené likvidaci objektů a nezájmu státních orgánů o jejich údržbu. Výjimkou jsou některé kaple a kostely, jejichž stavba a konsekrační procesy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku představují anomálie vyplývající ze specifických vnitrocírkevních, společenských a lokálních podmínek. Téma realizací je zasazeno do širšího kontextu evropské historiografie, organizované teistické religiozity a sakrálního stavitelství ve vybraných zemích bývalého východního bloku. Zohledňuje také posuny spojené s II. vatikánským koncilem a vývoj české církevní politiky, zejména v období pražského jara. Exkurze ilustrují související rámce a kontrastní příběhy s obdobnými podmínkami, avšak neúspěšnými výsledky. Analýza spojuje sociální a církevní dějiny, klade důraz na mikrohistorické a místní souvislosti a využívá přístupy historické vědy, humanitních disciplín, katolické teologie a liturgiky. Kniha představuje první komplexní výzkum této problematiky v českém prostředí včetně návrhu typologie staveb.