Žloutek

Więcej o książce

Autor bilancuje nad svým dosavadním životem a snaží se oddělit žloutek od bílku, důležité od pomíjivého. Počítá své nesplněné sny a lituje dnů strávených v područí jiných. Ptá se sám sebe, zda je pro něj horší cizota venku nebo vevnitř. Obdobně jako ve své předchozí sbírce (V)Stupnice do novoduru opovrhuje materiálním světem, který nás honbou za bezcennou kořistí žene do náruče smrti. Marnivý úprk časem dokáže tu a tam narušit jen trocha na chvíli naplněné lásky, ale i ta se brzy mění v prach. Zabráni do neviditelných horizontů donekonečna pátráme, co je dál a co je víc. Na houpačce v mrtvém bodě přežíváme do zemdlení. S fantazií ohlodanou hoblíkem praktičnosti už netajíme dech nad motýly tančícími na pětníku, protože motýly už nejsou. Ztratily se ve spárech uspěchané doby a i my zůstáváme zaprášeni osudem a zapomenuti.