Parametry
- 120 stron
- 5 godzin czytania
Więcej o książce
Fundamentalismus jako militantní pravdivostní nárok. Podle autora lze o fundamentalismu hovořit pouze v případě, kdy se jedná o násilí nebo ohrožení vnitřní bezpečnosti. Po útocích z 11. září 2001 veřejnost chápe fundamentalisty většinou jako radikály, tíhnoucí k násilí, nábožensky motivované extremisty či jen prostě náboženské teroristy. Slovem "fundamentalismus" je v této společné hantýrce míněn militantní pravdivostní nárok, což je dle mého názoru nejkratší definice tohoto pojmu. Různá náboženství se v průběhu dějin stala příčinou válek i masového vraždění (stejně tak přinesla v menším či větším měřítku mír a zájem o lidská práva). Války a masové vraždění lze však stejně dobře ospravedlňovat na základě vědomě nenáboženského světonázoru, jak to předvedli Stalin či Mao. Dále pak platí, že většina vražd, ke kterým ve světě každodenně dochází, nemá žádný náboženský motiv.
Zakup książki
Fundamentalismus, Thomas Schirrmacher
- Język
- Rok wydania
- 2019
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Fundamentalismus
- Język
- czeski
- Autorzy
- Thomas Schirrmacher
- Wydawca
- Návrat domů
- Rok wydania
- 2019
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 120
- ISBN10
- 8072554239
- ISBN13
- 9788072554232
- Seria
- Pierwsze wydanie
- 2010
- Oryginalna nazwa
- Fundamentalismus: Wenn Religion zur Gefahr wird
- Ocena
- 3 z 5
- Opis
- Fundamentalismus jako militantní pravdivostní nárok. Podle autora lze o fundamentalismu hovořit pouze v případě, kdy se jedná o násilí nebo ohrožení vnitřní bezpečnosti. Po útocích z 11. září 2001 veřejnost chápe fundamentalisty většinou jako radikály, tíhnoucí k násilí, nábožensky motivované extremisty či jen prostě náboženské teroristy. Slovem "fundamentalismus" je v této společné hantýrce míněn militantní pravdivostní nárok, což je dle mého názoru nejkratší definice tohoto pojmu. Různá náboženství se v průběhu dějin stala příčinou válek i masového vraždění (stejně tak přinesla v menším či větším měřítku mír a zájem o lidská práva). Války a masové vraždění lze však stejně dobře ospravedlňovat na základě vědomě nenáboženského světonázoru, jak to předvedli Stalin či Mao. Dále pak platí, že většina vražd, ke kterým ve světě každodenně dochází, nemá žádný náboženský motiv.