Klasická sociologie ve střední Evropě: mezi centrem a periferií

Więcej o książce

Kniha zkoumá sociologii ve střední Evropě před druhou světovou válkou z čtyř různých perspektiv: dějin institucí, historické sociologie vědění, dějin idejí a sociologické teorie. Autor rozděluje obsah do čtyř tematických okruhů, přičemž se zaměřuje na institucionalizaci oboru v porovnání se západními a východními zeměmi. Srovnává národní sociologické diskurzy pomocí obsahové analýzy dobových časopisů a porovnává díla klíčových teoretiků. Využívá klasické koncepce k řešení současných teoretických problémů a přináší tak komplexní obraz klasické sociologie v regionu. Kniha se ptá, kdy a jak se sociologie etablovala, zda šlo o dohánění západních trendů, a jaké byly specifika východních zemí. Zkoumá témata jako psaní prvních sociologů v Polsku, Slovensku, Čechách, Maďarsku a Rakousku, rozdíly v národních tradicích, vliv domácích a západních intelektuálních vzorů a vzájemné ovlivňování sociologů. Také se zaměřuje na významné momenty v počátcích sociologie a její vztah k politickým režimům, přičemž zkoumá, jak sociologie přispěla k národní identitě a zda se v regionu zrodil funkcionalismus.