Bookbot

Architektonická činnost ateliéru Fellner & Helmer v českých zemích

Parametry

  • 223 strony
  • 8 godzin czytania

Więcej o książce

Architekti Ferdinand Fellner a Herman Helmer se narodili ve 40. letech 19. století, podobně jako Josef Schulz, Antonín Wiehl, Jan Zeyer či Jan Wejrych. Jejich hlavní tvůrčí období spadá do konce vrcholného a počátku pozdního historismu, eklekticky kombinujícího neorenesanční a neobarokní motivy. Stylový vývoj sledovali nejen prostřednictvím odborných časopisů, ale význam mělo i působení Fellnera nejml. v ateliéru u Victora Horty. Charakter jejich vzdělání předurčil spíše praktický přístup ke stavitelství. Proto jejich dílo nelze srovnávat s vrstevníky – akademicky vzdělanými architekty, kteří často znali italské renesanční památky z autopsie. Oba architekti se ani nepovažovali za vyloženě tvůrčí v uměleckém slova smyslu, jejich nátuře byla bližší technická stránka stavby, než výrazná umělecká invence. Fellner s Helmerem se mohou kromě hojnosti produkce pyšnit také stálým důrazem kladeným na rychlé a ekonomické vyřešení konstrukčních a provozních otázek staveb, a přestože jejich technické vybavení bylo již překonáno, doposud stojící stavby jsou stále důstojnými dominantami našich měst i po více než sto letech.

Zakup książki

Architektonická činnost ateliéru Fellner & Helmer v českých zemích, Dana Linhartová

Język
Rok wydania
2017
Oprawa
(twarda)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

Nikt jeszcze nie ocenił.Oceń

Tytuł
Architektonická činnost ateliéru Fellner & Helmer v českých zemích
Język
czeski
Rok wydania
2017
Oprawa
twarda
Liczba stron
223
ISBN10
8086516903
ISBN13
9788086516905
Seria
Opis
Architekti Ferdinand Fellner a Herman Helmer se narodili ve 40. letech 19. století, podobně jako Josef Schulz, Antonín Wiehl, Jan Zeyer či Jan Wejrych. Jejich hlavní tvůrčí období spadá do konce vrcholného a počátku pozdního historismu, eklekticky kombinujícího neorenesanční a neobarokní motivy. Stylový vývoj sledovali nejen prostřednictvím odborných časopisů, ale význam mělo i působení Fellnera nejml. v ateliéru u Victora Horty. Charakter jejich vzdělání předurčil spíše praktický přístup ke stavitelství. Proto jejich dílo nelze srovnávat s vrstevníky – akademicky vzdělanými architekty, kteří často znali italské renesanční památky z autopsie. Oba architekti se ani nepovažovali za vyloženě tvůrčí v uměleckém slova smyslu, jejich nátuře byla bližší technická stránka stavby, než výrazná umělecká invence. Fellner s Helmerem se mohou kromě hojnosti produkce pyšnit také stálým důrazem kladeným na rychlé a ekonomické vyřešení konstrukčních a provozních otázek staveb, a přestože jejich technické vybavení bylo již překonáno, doposud stojící stavby jsou stále důstojnými dominantami našich měst i po více než sto letech.