Więcej o książce
Monografie se zabývá legitimitou Evropské unie a evropské integrace, která se v posledních desetiletích stala klíčovým tématem evropských integračních studií. V první části autor analyzuje pojem legitimity a teoretické příspěvky k legitimačnímu deficitu EU. Druhá část se zaměřuje na různé modality legitimity v EU, vycházející ze současné demokratické teorie a fungování demokratické reprezentace. Autor využívá mechanicko-prostorovou metaforu čtyř modalit legitimity: nepřímé, parlamentní, technokratické a procedurální, přičemž zkoumá jejich vzájemnou nevyváženost po přijetí Lisabonské smlouvy. Hlavní tezí je, že deficit legitimity EU je především deficitem demokratické reprezentace, a bez plnohodnotné reprezentace na evropské úrovni nelze fungovat. Demokratické rozhodování na „národní“ a „nadnárodní“ úrovni není v opozici, ale vzájemně se doplňuje. Etablování substantivní demokratické reprezentace je institucionální problém, který nelze vyřešit pouze zvyšováním pravomocí Evropského parlamentu či Komise. Klíčové je také složení a fungování těchto institucí, zejména v legislativním procesu, a nezbytnost politického soupeření v evropských otázkách. Současné evropské instituce však nenabízejí pobídky pro rozvoj plnohodnotné reprezentace, jejíž potřeba vzrostla zejména v souvislosti s krizí eurozóny.
Zakup książki
Střety legitimit v Evropské unii, Jan Venclík
- Język
- Rok wydania
- 2019
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Střety legitimit v Evropské unii
- Język
- czeski
- Autorzy
- Jan Venclík
- Wydawca
- Leges
- Rok wydania
- 2019
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 152
- ISBN10
- 807502401x
- ISBN13
- 9788075024015
- Seria
- Ocena
- 3 z 5
- Opis
- Monografie se zabývá legitimitou Evropské unie a evropské integrace, která se v posledních desetiletích stala klíčovým tématem evropských integračních studií. V první části autor analyzuje pojem legitimity a teoretické příspěvky k legitimačnímu deficitu EU. Druhá část se zaměřuje na různé modality legitimity v EU, vycházející ze současné demokratické teorie a fungování demokratické reprezentace. Autor využívá mechanicko-prostorovou metaforu čtyř modalit legitimity: nepřímé, parlamentní, technokratické a procedurální, přičemž zkoumá jejich vzájemnou nevyváženost po přijetí Lisabonské smlouvy. Hlavní tezí je, že deficit legitimity EU je především deficitem demokratické reprezentace, a bez plnohodnotné reprezentace na evropské úrovni nelze fungovat. Demokratické rozhodování na „národní“ a „nadnárodní“ úrovni není v opozici, ale vzájemně se doplňuje. Etablování substantivní demokratické reprezentace je institucionální problém, který nelze vyřešit pouze zvyšováním pravomocí Evropského parlamentu či Komise. Klíčové je také složení a fungování těchto institucí, zejména v legislativním procesu, a nezbytnost politického soupeření v evropských otázkách. Současné evropské instituce však nenabízejí pobídky pro rozvoj plnohodnotné reprezentace, jejíž potřeba vzrostla zejména v souvislosti s krizí eurozóny.





