Bookbot

Zlaté číslo, aneb, Jak pythagorovské rytmy a obřady ovlivnily vývoj západní civilizace

Ocena książki

Parametry

Więcej o książce

Podtitul: Jak pythagorovské rytmy a obřady ovlivnily vývoj západní civilizace. Pojem zlatý řez zavedl v 19. století německý filosof Adolf Zeising. Je to číslo, jež označujeme písmenem φ (fí) na počest řeckého sochaře Feidiáse. Zlatý řez znají lidé od starověku (Cheopsova pyramida, Šalamounův chrám, románské kostely), do módy přišel opět v době renesance, jak dosvědčuje Pacioliho dílo De divina proportione s ilustracemi Leonarda da Vinci. V 19. století zkoumal Adolf Zeising tuto božskou úměru také z hlediska estetiky a architektury. To on dodal zlatému řezu mystický a mytický nádech. Rumunský diplomat Matila Ghyka se snaží prokázat, že existuje estetika založená na vědeckém základě. Své tvrzení, že zlatý řez je matematickým klíčem krásy, zakládá na pětiúhelníku, jehož úhlopříčky se ve zlatém řezu protínají. Zdůrazňuje privilegované postavení zlatého řezu natolik, že mýtus o něm nastoluje s konečnou platností.

Zakup książki

Zlaté číslo, aneb, Jak pythagorovské rytmy a obřady ovlivnily vývoj západní civilizace, Matila C. Ghyka

Język
Rok wydania
2008
Oprawa
(twarda)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

4,5
Bardzo dobra
2 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Zlaté číslo, aneb, Jak pythagorovské rytmy a obřady ovlivnily vývoj západní civilizace
Język
czeski
Wydawca
Argo
Rok wydania
2008
Oprawa
twarda
ISBN10
8072039261
ISBN13
9788072039265
Seria
Kolekcja
Zip
Tagi
Nauka
Oryginalna nazwa
Nombre d’Or
Ocena
4,5 z 5
Opis
Podtitul: Jak pythagorovské rytmy a obřady ovlivnily vývoj západní civilizace. Pojem zlatý řez zavedl v 19. století německý filosof Adolf Zeising. Je to číslo, jež označujeme písmenem φ (fí) na počest řeckého sochaře Feidiáse. Zlatý řez znají lidé od starověku (Cheopsova pyramida, Šalamounův chrám, románské kostely), do módy přišel opět v době renesance, jak dosvědčuje Pacioliho dílo De divina proportione s ilustracemi Leonarda da Vinci. V 19. století zkoumal Adolf Zeising tuto božskou úměru také z hlediska estetiky a architektury. To on dodal zlatému řezu mystický a mytický nádech. Rumunský diplomat Matila Ghyka se snaží prokázat, že existuje estetika založená na vědeckém základě. Své tvrzení, že zlatý řez je matematickým klíčem krásy, zakládá na pětiúhelníku, jehož úhlopříčky se ve zlatém řezu protínají. Zdůrazňuje privilegované postavení zlatého řezu natolik, že mýtus o něm nastoluje s konečnou platností.