Bookbot

Vývoj empirického sociologického výzkumu na území Československa

Parametry

  • 298 stron
  • 11 godzin czytania

Więcej o książce

Kniha popisuje vývoj systematického výzkumu společnosti v Česku a na Slovensku, s přesahem do střední Evropy. Autoři jednotlivých studií se zaměřují na významné etapy sociálního výzkumu, který se často rozvíjel na hranicích oboru nebo mimo něj. Popisují klíčové výzkumy a fungování výzkumných institucí v širších souvislostech vývoje oboru. Čtenář najde kapitolu Dušana Janáka, která zasazuje československý vývoj do kontextu Polska, Maďarska a Rakouska. Další kapitola se věnuje brněnské sociologické škole, jejímž zakladatelem byl Inocenc Arnošt Bláha, a jejímu vývoji od počátků po současnost. Tomáš Čížek analyzuje začátky empirické sociální vědy na českém území a popisuje tři významné studie z počátku 20. století. Další kapitola se zaměřuje na pražskou sociologickou školu a její vliv na kvantitativní metody. Martin Vávra a kolegové se věnují obnově sociologie v šedesátých letech a jejímu výzkumu během normalizace. Markéta Škodová popisuje výzkum veřejného mínění v Československu a jeho proměny. Význam soukromých nadací pro rozvoj výzkumu ukazuje Marek Skovajsa. Jan Balon se zabývá západními teoretickými inspiracemi v československém výzkumu. Kniha obsahuje také kapitoly o slovenském výzkumu, přičemž Miroslav Tížik se zaměřuje na kvantitativní dotazníkové výzkumy a Ľudovít Turčan na vývoj slovenské empirické sociologie od 19. století.

Zakup książki

Vývoj empirického sociologického výzkumu na území Československa, Martin Vávra

Język
Rok wydania
2023
Oprawa
(miękka)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

Nikt jeszcze nie ocenił.Oceń

Tytuł
Vývoj empirického sociologického výzkumu na území Československa
Język
czeski
Wydawca
Karolinum
Rok wydania
2023
Oprawa
miękka
Liczba stron
298
ISBN10
8024654229
ISBN13
9788024654225
Seria
Opis
Kniha popisuje vývoj systematického výzkumu společnosti v Česku a na Slovensku, s přesahem do střední Evropy. Autoři jednotlivých studií se zaměřují na významné etapy sociálního výzkumu, který se často rozvíjel na hranicích oboru nebo mimo něj. Popisují klíčové výzkumy a fungování výzkumných institucí v širších souvislostech vývoje oboru. Čtenář najde kapitolu Dušana Janáka, která zasazuje československý vývoj do kontextu Polska, Maďarska a Rakouska. Další kapitola se věnuje brněnské sociologické škole, jejímž zakladatelem byl Inocenc Arnošt Bláha, a jejímu vývoji od počátků po současnost. Tomáš Čížek analyzuje začátky empirické sociální vědy na českém území a popisuje tři významné studie z počátku 20. století. Další kapitola se zaměřuje na pražskou sociologickou školu a její vliv na kvantitativní metody. Martin Vávra a kolegové se věnují obnově sociologie v šedesátých letech a jejímu výzkumu během normalizace. Markéta Škodová popisuje výzkum veřejného mínění v Československu a jeho proměny. Význam soukromých nadací pro rozvoj výzkumu ukazuje Marek Skovajsa. Jan Balon se zabývá západními teoretickými inspiracemi v československém výzkumu. Kniha obsahuje také kapitoly o slovenském výzkumu, přičemž Miroslav Tížik se zaměřuje na kvantitativní dotazníkové výzkumy a Ľudovít Turčan na vývoj slovenské empirické sociologie od 19. století.