Bookbot

Předkřesťanská náboženství severních Indoevropanů: Tradice Keltů, Germánů a Baltů v kritické perspektivě humanitních věd

Ocena książki

Parametry

  • 201 stron
  • 8 godzin czytania

Więcej o książce

Publikace nabízí analytické vhledy do studia předkřesťanských náboženství nejsevernějších skupin Indoevropanů – Keltů, Germánů a Baltů. Prezentuje aktuální poznatky o starých panteonech, rituálech a mytologiích těchto etnik perspektivami dílčích vědních oborů, které se na jejich rekonstrukci zpravidla podílejí, tj. archeologie, filologie a etnologie. Ústřední pozornost je věnována interpretačním problémům, s nimiž se zde badatelé potýkají, a možnostem a mezím jejich řešení, určeným na jedné straně torzovitou pramennou základnou, na druhé straně rámcem vědeckého diskurzu. Stručně představeny jsou i dějiny výzkumu na těchto polích, jehož počátky se obvykle pojí s romantismem 18.–19. století, mnohde jsou však vysledovatelné až do doby renesančního humanismu o několik století dříve. V této souvislosti jsou připomenuty ideologické motivace a cíle, které formovaly – případně stále formují – obraz těchto náboženství ve vědě nebo populární kultuře.

Zakup książki

Předkřesťanská náboženství severních Indoevropanů: Tradice Keltů, Germánů a Baltů v kritické perspektivě humanitních věd, Jan Reichstäter

Język
Rok wydania
2020
Oprawa
(miękka)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

4,0
Bardzo dobra
1 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Předkřesťanská náboženství severních Indoevropanů: Tradice Keltů, Germánů a Baltů v kritické perspektivě humanitních věd
Język
czeski
Rok wydania
2020
Oprawa
miękka
Liczba stron
201
ISBN10
8021095784
ISBN13
9788021095786
Seria
Ocena
4 z 5
Opis
Publikace nabízí analytické vhledy do studia předkřesťanských náboženství nejsevernějších skupin Indoevropanů – Keltů, Germánů a Baltů. Prezentuje aktuální poznatky o starých panteonech, rituálech a mytologiích těchto etnik perspektivami dílčích vědních oborů, které se na jejich rekonstrukci zpravidla podílejí, tj. archeologie, filologie a etnologie. Ústřední pozornost je věnována interpretačním problémům, s nimiž se zde badatelé potýkají, a možnostem a mezím jejich řešení, určeným na jedné straně torzovitou pramennou základnou, na druhé straně rámcem vědeckého diskurzu. Stručně představeny jsou i dějiny výzkumu na těchto polích, jehož počátky se obvykle pojí s romantismem 18.–19. století, mnohde jsou však vysledovatelné až do doby renesančního humanismu o několik století dříve. V této souvislosti jsou připomenuty ideologické motivace a cíle, které formovaly – případně stále formují – obraz těchto náboženství ve vědě nebo populární kultuře.