Więcej o książce
Za informační zdroje, jak nazýváme zaznamenané znalosti, už zdaleka nejsou považovány jen sbírky knihoven a archivů. Patří k nim i znalostní báze, bibliografické databáze, autoritní báze, tezaury a další pomůcky k vyhledávání, e-knihy, elektronické časopisy, emailové archivy, dokumenty vygenerované pomocí kancelářských balíků, záznamy v transakčních databázích a datových skladech podnikových informačních systémů či studijních informačních systémů a četné další zdroje. V souvislosti s tím vyvstává řada otázek: Je organizace znalostí vůbec možná? Neboli – lze uspořádat něco, co vzniká zcela spontánně? Nelze-li ovlivnit proces vytvoření znalosti, jaká je šance, že se podaří zorganizovat jeho produkty? A pokud je organizace znalostí možná, je i nutná? Tedy – je vůbec v éře Googlu třeba organizovat informace (resp. jejich zdroje)? A pokud ano, je možné vytvořit pro tuto specializovanou činnost obecnou teorii? Právě na tyto otázky se snaží odpovědět předkládaná monografie.
Zakup książki
Organizace znalostí: klíčová témata, Helena Kučerová
- Język
- Rok wydania
- 2017
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Organizace znalostí: klíčová témata
- Język
- czeski
- Autorzy
- Helena Kučerová
- Wydawca
- Karolinum
- Rok wydania
- 2017
- Oprawa
- miękka
- ISBN10
- 8024635879
- ISBN13
- 9788024635873
- Seria
- Kategorie
- Ocena
- 5 z 5
- Opis
- Za informační zdroje, jak nazýváme zaznamenané znalosti, už zdaleka nejsou považovány jen sbírky knihoven a archivů. Patří k nim i znalostní báze, bibliografické databáze, autoritní báze, tezaury a další pomůcky k vyhledávání, e-knihy, elektronické časopisy, emailové archivy, dokumenty vygenerované pomocí kancelářských balíků, záznamy v transakčních databázích a datových skladech podnikových informačních systémů či studijních informačních systémů a četné další zdroje. V souvislosti s tím vyvstává řada otázek: Je organizace znalostí vůbec možná? Neboli – lze uspořádat něco, co vzniká zcela spontánně? Nelze-li ovlivnit proces vytvoření znalosti, jaká je šance, že se podaří zorganizovat jeho produkty? A pokud je organizace znalostí možná, je i nutná? Tedy – je vůbec v éře Googlu třeba organizovat informace (resp. jejich zdroje)? A pokud ano, je možné vytvořit pro tuto specializovanou činnost obecnou teorii? Právě na tyto otázky se snaží odpovědět předkládaná monografie.



