Więcej o książce
Práce Roberta Hejnara se zabývá vztahem a instrumentací sólového nástroje a orchestru, zejména v kontextu klávesových nástrojů. V úvodních kapitolách jsou definována klíčová kritéria pro instrumentaci, typy koncertů a aspekty vztahu mezi sólovou a doprovodnou orchestrální složkou, přičemž se využívají akustické parametry a základní vlastnosti tónu. Následně se práce zaměřuje na rámcové analýzy reprezentativních koncertantních děl 20. století, jako jsou skladby od K. Pendereckého, A. Parsch, S. Gubajduliny, S. Prokofjeva, L. Fišera a B. Martinů. Tyto analýzy se soustředí na formu, traktaci sólového nástroje, orchestrální sazbu a zvukovou imaginaci. V závěru se Hejnar věnuje netradičním instrumentálním technikám hlavních orchestrálních sekcí a klávesových nástrojů, které mohou obohatit instrumentaci kompozice pro sólový nástroj a orchestr. Zohledňuje přitom dynamická, témbrová a technická specifika, a nabízí další perspektivy vývoje instrumentálního koncertu jako formálního celku.
Zakup książki
Sólový nástroj a orchestr se zvláštním zřetelem ke klávesovým nástrojům, Robert Hejnar
- Język
- Rok wydania
- 2008
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Nikt jeszcze nie ocenił.
- Tytuł
- Sólový nástroj a orchestr se zvláštním zřetelem ke klávesovým nástrojům
- Język
- czeski
- Autorzy
- Robert Hejnar
- Rok wydania
- 2008
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 236
- ISBN10
- 8090426603
- ISBN13
- 9788090426603
- Seria
- Opis
- Práce Roberta Hejnara se zabývá vztahem a instrumentací sólového nástroje a orchestru, zejména v kontextu klávesových nástrojů. V úvodních kapitolách jsou definována klíčová kritéria pro instrumentaci, typy koncertů a aspekty vztahu mezi sólovou a doprovodnou orchestrální složkou, přičemž se využívají akustické parametry a základní vlastnosti tónu. Následně se práce zaměřuje na rámcové analýzy reprezentativních koncertantních děl 20. století, jako jsou skladby od K. Pendereckého, A. Parsch, S. Gubajduliny, S. Prokofjeva, L. Fišera a B. Martinů. Tyto analýzy se soustředí na formu, traktaci sólového nástroje, orchestrální sazbu a zvukovou imaginaci. V závěru se Hejnar věnuje netradičním instrumentálním technikám hlavních orchestrálních sekcí a klávesových nástrojů, které mohou obohatit instrumentaci kompozice pro sólový nástroj a orchestr. Zohledňuje přitom dynamická, témbrová a technická specifika, a nabízí další perspektivy vývoje instrumentálního koncertu jako formálního celku.


