Bookbot

Rekonstrukce

Ocena książki

Parametry

  • 168 stron
  • 6 godzin czytania

Więcej o książce

První román významného francouzského režiséra a romanopisce Eugena Greena, vydaný v roce 2008, se zaměřuje na „rekonstrukci“ kulturní a duchovní evropské identity po druhé světové válce a na obnovu osobní identity prostřednictvím paměti. Příběh se odehrává ve třech časových rovinách: v současnosti v Paříži, kde profesor literatury Jérôme Lafargue nečekaně potkává německého profesora Johanna Launera, který hledá pomoc v otázkách své identity. Dále se román přesouvá do roku 1968, kdy Lafargue prožil část svého života s budoucí ženou Janou v Mnichově u Launerova otce, a nakonec se vrací do doby nacistické okupace Prahy a poválečného odsunu, kdy Launerova rodina musela opustit Československo. Vyprávění se vyhýbá psychologii a moralizování, přičemž se opírá o objektivní popisy, stylizované dialogy a deníkové záznamy profesora Lafargua, které reflektují románové dění a kontemplativní bohatství přítomnosti. Minulost má význam pouze ve vztahu k přítomnosti, přičemž klíčovými prvky jsou duchovní „metafory“ a příběhy, které formují identitu postav, jež hledají cestu usmíření mezi zapomněním a traumatizující posedlostí minulostí.

Zakup książki

Rekonstrukce, Eugína Green

Język
Rok wydania
2021
Oprawa
(miękka)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

2,5
Nic specjalnego
2 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Rekonstrukce
Język
czeski
Rok wydania
2021
Oprawa
miękka
Liczba stron
168
ISBN10
8075303350
ISBN13
9788075303356
Seria
Kategorie
Pierwsze wydanie
2008
Oryginalna nazwa
La Reconstruction
Ocena
2,5 z 5
Opis
První román významného francouzského režiséra a romanopisce Eugena Greena, vydaný v roce 2008, se zaměřuje na „rekonstrukci“ kulturní a duchovní evropské identity po druhé světové válce a na obnovu osobní identity prostřednictvím paměti. Příběh se odehrává ve třech časových rovinách: v současnosti v Paříži, kde profesor literatury Jérôme Lafargue nečekaně potkává německého profesora Johanna Launera, který hledá pomoc v otázkách své identity. Dále se román přesouvá do roku 1968, kdy Lafargue prožil část svého života s budoucí ženou Janou v Mnichově u Launerova otce, a nakonec se vrací do doby nacistické okupace Prahy a poválečného odsunu, kdy Launerova rodina musela opustit Československo. Vyprávění se vyhýbá psychologii a moralizování, přičemž se opírá o objektivní popisy, stylizované dialogy a deníkové záznamy profesora Lafargua, které reflektují románové dění a kontemplativní bohatství přítomnosti. Minulost má význam pouze ve vztahu k přítomnosti, přičemž klíčovými prvky jsou duchovní „metafory“ a příběhy, které formují identitu postav, jež hledají cestu usmíření mezi zapomněním a traumatizující posedlostí minulostí.