Parametry
Więcej o książce
Komplikovaná problematika vztahů Polska a Československa po roce 1918 právem zaměstnává historiky již řadu let. Podle původních představ západních spojenců měly Polsko a Československo vytvořit jako aliance silný stabilizační faktor v poválečné středovýchodní Evropě; podle přání Francie měla být oběma státy vytvořena strategická protiváha na východních hranicích Německa. Tato očekávání nebyla zdaleka splněna a vzájemné vztahy, dominovány zcela odlišnými zahraničně-politickými prioritami, byly zkomplikovány také vleklými územními spory, zejména o Těšínské Slezsko. V letech po rozdělení sporných území se snažila československá zahraniční politika intenzívně zabránit úsilí Polska stát se členem svazku Československa s Královstvími SHS (Jugoslávie) a Rumunska (tzv. Malé dohody) nebo založení podobné organizace s Polskem. Z potenciálního spojenectví dvou „bratrských národů“ tímto vzniklo zahořklé soupeření.
Zakup książki
Zahraničně-politické vztahy Československa a Polska 1918 - 1924, Petr Jelínek
- Język
- Rok wydania
- 2009
- Oprawa
- (twarda)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Zahraničně-politické vztahy Československa a Polska 1918 - 1924
- Język
- czeski
- Autorzy
- Petr Jelínek
- Wydawca
- Matice slezská
- Rok wydania
- 2009
- Oprawa
- twarda
- ISBN10
- 808688712X
- ISBN13
- 9788086887128
- Seria
- Kategorie
- Tagi
- Tematy historyczne, Prawdziwe historie, Historia Czech & Słowacji, Stosunki międzynarodowe, Czechosłowacja, Polska, Okres międzywojenny, Relacje czesko-polskie
- Ocena
- 4 z 5
- Opis
- Komplikovaná problematika vztahů Polska a Československa po roce 1918 právem zaměstnává historiky již řadu let. Podle původních představ západních spojenců měly Polsko a Československo vytvořit jako aliance silný stabilizační faktor v poválečné středovýchodní Evropě; podle přání Francie měla být oběma státy vytvořena strategická protiváha na východních hranicích Německa. Tato očekávání nebyla zdaleka splněna a vzájemné vztahy, dominovány zcela odlišnými zahraničně-politickými prioritami, byly zkomplikovány také vleklými územními spory, zejména o Těšínské Slezsko. V letech po rozdělení sporných území se snažila československá zahraniční politika intenzívně zabránit úsilí Polska stát se členem svazku Československa s Královstvími SHS (Jugoslávie) a Rumunska (tzv. Malé dohody) nebo založení podobné organizace s Polskem. Z potenciálního spojenectví dvou „bratrských národů“ tímto vzniklo zahořklé soupeření.