Z dívánu Háfize Díl I.

Więcej o książce

V muslimském světě vyvolávají díla básníků, jako je perský básník Chvážd Šamsuddín Muhammad Háfiz, silné emoce, často větší než posvátný Korán. Háfiz, narozený kolem roku 1320 v íránském Šírázu, zemřel v roce 1389 a jeho básně jsou dodnes velmi populární, dokonce mu je věnován den 12. října. Po více než sto letech byly znovu vydány překlady jeho děl do češtiny, které přeložili Jaromír Břetislav Košut a Jaroslav Vrchlický, s pomocí Rudolfa Dvořáka. Proč však jeho dílo vyvolává nenávist u sunnitských fanatiků? V islámu existuje mnoho směrů, přičemž šíitský islám je často tolerantnější a schopnější chápat hluboké myšlenky, které se objevují v dílech muslimských básníků a filozofů. Háfizovy básně jsou mnohdy považovány za rouhačské, neboť kritizují pokrytectví některých muslimů. Například v jeho verších se objevuje výzva k radosti a pití vína, což kontrastuje s tradičními náboženskými normami. Tímto způsobem se jeho dílo stává nejen uměleckým vyjádřením, ale také odvážnou kritikou společenských a náboženských konvencí.