Więcej o książce
Monografie, první svého druhu, v 10 kapitolách zainteresovaných odborníků, přináší první ucelený přehled o pokusech vybudovat instituci typu zvukový národní archiv, jehož hlavním úkolem by bylo systematické mapování, ochrana a zpřístupňování našeho zvukového kulturního dědictví ve všech formách. Tato idea se více či méně intenzivně objevuje v naší historií již téměř sto let. Texty chronologicky seznamují s aktivitami, které se na tomto poli odehrály a dosud odehrávají. Přinášejí tak přehled o zainteresovaných osobnostech, hlavních institucionálních hráčích a výstupech, stejně jako zamyšlení nad příčinami neúspěchů. Při tom nám dochází čas: většina nosičů fyzicky degraduje a bez potřebné péče (zejména digitalizace) bude jejich obsah navždy ztracen. Hrozí nám ztráta významné součásti našeho kulturní dědictví, které nebudeme schopni zachovat pro budoucí generace. Vzhledem k historickým souvislostem je to problém nejen v kontextu české, ale také středoevropské kultury a historie. Na rozdíl od většiny zemí Evropy a celého světa, Česká republika bohužel stále na uspokojivé řešení tohoto palčivého problému čeká.
Zakup książki
Archiv, který nebyl: sto let pokusů o národní zvukový archiv, Iva Horová
- Język
- Rok wydania
- 2022
- Oprawa
- (twarda)
Metody płatności
Nikt jeszcze nie ocenił.
- Tytuł
- Archiv, který nebyl: sto let pokusů o národní zvukový archiv
- Język
- czeski
- Autorzy
- Iva Horová
- Wydawca
- Národní muzeum
- Rok wydania
- 2022
- Oprawa
- twarda
- Liczba stron
- 212
- ISBN10
- 8070367016
- ISBN13
- 9788070367018
- Seria
- Kategorie
- Opis
- Monografie, první svého druhu, v 10 kapitolách zainteresovaných odborníků, přináší první ucelený přehled o pokusech vybudovat instituci typu zvukový národní archiv, jehož hlavním úkolem by bylo systematické mapování, ochrana a zpřístupňování našeho zvukového kulturního dědictví ve všech formách. Tato idea se více či méně intenzivně objevuje v naší historií již téměř sto let. Texty chronologicky seznamují s aktivitami, které se na tomto poli odehrály a dosud odehrávají. Přinášejí tak přehled o zainteresovaných osobnostech, hlavních institucionálních hráčích a výstupech, stejně jako zamyšlení nad příčinami neúspěchů. Při tom nám dochází čas: většina nosičů fyzicky degraduje a bez potřebné péče (zejména digitalizace) bude jejich obsah navždy ztracen. Hrozí nám ztráta významné součásti našeho kulturní dědictví, které nebudeme schopni zachovat pro budoucí generace. Vzhledem k historickým souvislostem je to problém nejen v kontextu české, ale také středoevropské kultury a historie. Na rozdíl od většiny zemí Evropy a celého světa, Česká republika bohužel stále na uspokojivé řešení tohoto palčivého problému čeká.


