Starodávné bejlí

Więcej o książce

Příručky literární vědy obvykle tvrdí, že zábavná a populární literatura vznikla s moderní společností, která umožnila volný čas a rozvoj gramotnosti, a že má konvenční a jednoduché formy. Tato kniha však nabízí jiný pohled, ukazující, že pojmy jako "populární literatura" či "brak" lze aplikovat i na starší literární díla. Autoři zkoumají rozmanité artefakty, jako jsou staroegyptský papyrus Turín, antické milostné romány, křesťanské hagiografie, pašijové divadlo, byzantské parodie a další. Tyto texty ukazují, že hranice mezi brakovou a "vysokou" literaturou nejsou tak jasné. Témata jako sex a násilí se často prolínají s těmi, která se nacházejí v umělecké literatuře. Schematičnost nízké literatury se spojuje s variacemi a hrami mezi konvencí a inovací, které mohou být rafinovanější, než badatelé uznávají. Tato literatura může být nápaditější a subverzivnější než kanonická díla. Její bizarnost, parodický nádech a odpor k pravidlům vysoké literatury nejsou efemérní hodnoty, jak se často tvrdí. Tato "nízká" literatura nás může bavit i tisíce let po jejím vzniku.