Bookbot

Těžák

Ocena książki

Parametry

  • 125 stron
  • 5 godzin czytania

Więcej o książce

Slepičí hory - malé pohoří s nejvyšším vrcholem Kohoutem, vedle majestátní Vysoký kámen lidově zvaný Slepice, z druhé strany Velký Kámen, vše obklopeno „Kuřaty" jako jsou Jeseň nebo Rachoč s proslulými kamennými oltáři. Kamenné mísy jsou vyhloubeny na každém ze tří centrálních kopců i jinde v okolí. Na svahu Kohouta je zarostlý balvan s mísou - jak se na Doudlebsku říkávalo vandličkou. Kdysi ležel na kraji lesa, dnes je jeho součástí. Společně s protější kapličkou, nedalekým křížem na zarostlém rozcestí a konečně s ruinami podobnými hradní zřícenině tvoří zachmuřené území, kterému se odedávna říká Těžák, na starých mapách zvaný Pleticher. Jak Těžák mohl přijít ke svému názvu? Jak se zde kdysi žilo, vyzvánělo a dokonce čarovalo? O tom se rozepsal v 50. letech minulého století starý písmák, švec a veřejný činovník Kašpar Stráský z Trhových Svinů. A jestli to tak bylo, nebo ne, to už si musíte poskládat sami...

Zakup książki

Těžák, Kašpar Stráský

Język
Rok wydania
2017
Oprawa
(twarda)
Jak tylko się pojawi, wyślemy Ci wiadomość e-mail.

Metody płatności

5,0
Doskonała
1 Ocena

Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.

Tytuł
Těžák
Język
czeski
Rok wydania
2017
Oprawa
twarda
Liczba stron
125
ISBN10
8088030196
ISBN13
9788088030195
Seria
Ocena
5 z 5
Opis
Slepičí hory - malé pohoří s nejvyšším vrcholem Kohoutem, vedle majestátní Vysoký kámen lidově zvaný Slepice, z druhé strany Velký Kámen, vše obklopeno „Kuřaty" jako jsou Jeseň nebo Rachoč s proslulými kamennými oltáři. Kamenné mísy jsou vyhloubeny na každém ze tří centrálních kopců i jinde v okolí. Na svahu Kohouta je zarostlý balvan s mísou - jak se na Doudlebsku říkávalo vandličkou. Kdysi ležel na kraji lesa, dnes je jeho součástí. Společně s protější kapličkou, nedalekým křížem na zarostlém rozcestí a konečně s ruinami podobnými hradní zřícenině tvoří zachmuřené území, kterému se odedávna říká Těžák, na starých mapách zvaný Pleticher. Jak Těžák mohl přijít ke svému názvu? Jak se zde kdysi žilo, vyzvánělo a dokonce čarovalo? O tom se rozepsal v 50. letech minulého století starý písmák, švec a veřejný činovník Kašpar Stráský z Trhových Svinů. A jestli to tak bylo, nebo ne, to už si musíte poskládat sami...