Więcej o książce
Tetralogie Na vysoké polonině, nazývaná také „huculská epopej“, je sága o krajině, lidech a životě Huculska, karpatského regionu Verchovyna. Tvoří ji příběhy skutečných i legendárních postav, popisy – místy až etnografické – zvyků, svátků a událostí, líčení krajiny a každodenního života, pověsti, legendy, texty lidových písní. V centru stojí Huculové, mnoho prostoru je věnováno všem ostatním v Huculsku usazeným kulturám – arménské, valašské a zejména židovské. Vždyť v jeskyni nad řekou Čeremoš žil Ba'al Šem Tov, zakladatel chasidismu. Jako se v díle mísí kulturní vrstvy, nelze je zařadit ani žánrově: střídají se tu pasáže románové, reportážní, esejistické, forma eposu, lidového vyprávění nebo sympozionu. Záměrem však nebylo dokumentovat tento svět. Vincenz nazývá Huculsko „slovanskou Atlantidou“ a pokládá ho za zdroj lidských hodnot, z nichž by mohla čerpat současná evropská kultura.
Zakup książki
Na vysoké polonině : Pásmo I., Pravda dávnověku, Stanisław Vincenz
- Język
- Rok wydania
- 2021
- Oprawa
- (miękka)
Metody płatności
Brakuje nam tutaj Twojej recenzji.
- Tytuł
- Na vysoké polonině : Pásmo I., Pravda dávnověku
- Język
- czeski
- Autorzy
- Stanisław Vincenz
- Wydawca
- Malvern
- Rok wydania
- 2021
- Oprawa
- miękka
- Liczba stron
- 612
- ISBN10
- 8075303245
- ISBN13
- 9788075303240
- Seria
- Kategorie
- Pierwsze wydanie
- 1938
- Oryginalna nazwa
- Prawda starowieku
- Ocena
- 5 z 5
- Opis
- Tetralogie Na vysoké polonině, nazývaná také „huculská epopej“, je sága o krajině, lidech a životě Huculska, karpatského regionu Verchovyna. Tvoří ji příběhy skutečných i legendárních postav, popisy – místy až etnografické – zvyků, svátků a událostí, líčení krajiny a každodenního života, pověsti, legendy, texty lidových písní. V centru stojí Huculové, mnoho prostoru je věnováno všem ostatním v Huculsku usazeným kulturám – arménské, valašské a zejména židovské. Vždyť v jeskyni nad řekou Čeremoš žil Ba'al Šem Tov, zakladatel chasidismu. Jako se v díle mísí kulturní vrstvy, nelze je zařadit ani žánrově: střídají se tu pasáže románové, reportážní, esejistické, forma eposu, lidového vyprávění nebo sympozionu. Záměrem však nebylo dokumentovat tento svět. Vincenz nazývá Huculsko „slovanskou Atlantidou“ a pokládá ho za zdroj lidských hodnot, z nichž by mohla čerpat současná evropská kultura.


