Parléřovský mýtus : rod Parléřů - dílo a jeho ohlas

Więcej o książce

Heinrich, otec druhého stavitele pražské katedrály Petra Parléře, pravděpodobně pocházel z Kolína nad Rýnem, kde se budovala nová katedrála. Usadil se ve Švábském Gmündu a pracoval na kostele sv. Kříže. V druhé polovině 14. století se jméno „z Gmündu“ spojovalo s dalšími mistry, kteří byli pravděpodobně příbuzní a vedli významné stavby v Basileji, Freiburgu, Ulmu, Augsburgu a na březích Rýna v Kolíně a Štrasburku, a jejich práce se předpokládá i v Norimberku a Řezně. Největší proslulost získal syn Heinricha, Petr Parléř, který byl v roce 1356 povolán císařem Karlem IV. do Prahy, aby pokračoval ve stavbě katedrály. Jeho dílo se vyznačuje inovativními nápady a mistrovskou kvalitou, což trvale ovlivnilo podobu Prahy a evropské středověké umění. Petrův syn Václav převzal budování chrámu sv. Štěpána ve Vídni, zatímco mistři „z Gmündu“ pracovali na dómu v Miláně. Nejmladší syn Petra, Janco, odešel do Záhřebu. Tato skupina stavitelů, pojmenovaná „Parléři“ po své nejvýznamnější osobnosti, měla obrovský vliv, zejména díky Petru Parléřovi. Jeho odkaz se projevuje na mnoha prestižních stavbách v Evropě, což vedlo k označení „parléřovský styl“ a k vytvoření mýtu kolem jeho díla. Tato kniha se tomuto fenoménu věnuje.