Trauma, tíseň, extáze, prázdnota : formule patosu 1900-2018

Więcej o książce

Výstava mapuje proměnu expresivních struktur lidského těla v umění v posledních 120 letech. Idea výstavy se opírá o pojem "formulí patosu", jímž Aby Warburg označoval umělecké reprezentace vypjatých emocionálních stavů. Termín však lze použít obecněji k postižení výrazového repertoáru (zobrazeného) lidského těla. Od konce 19. století, v době nastupujícího modernismu, se rejstřík formulí patosu neobyčejně rozšířil a umělecká intence nacházela nové způsoby figurace mentálních stavů a emocí v obraze. Výstava se pokouší definovat několik tendencí či poloh, do nichž se formule patosu rozvinuly a které rámcově shrnuje její název: moderní pokračování reprezentace traumatických a vzrušených emocionálních stavů, reprezentace tísně a úzkosti a konečně moderní a současné "antiformule patosu", které odkazují k absenci či deficitu emocí spíše než jejich přebytku. Výtvarná díla pokrývají celé spektrum médií, se silným důrazem na skulpturu, včetně fotografie a videa. Exponáty sestávají jak ze známých a mnohokrát vystavených děl, prezentovaných zde v novém kontextu, tak z relativně méně známých prací především současných autorů. Vystavena jsou zde díla Felixe Jeneweina, Bohumila Kubišty, Antonína Procházky, Františka Bílka, Františka Foltýna, Käthe Kollwitz, Quido Kociána, Karla Mařatky, Jaroslava Horejce, Jana Štursy, Ladislava Šalouna, Dany Kyndrové, Dity Pepe a dlouhé řady dalších.