Alén Diviš

Więcej o książce

Alén Diviš (1990–1956) žil od dvacátých let v Paříži, kde studoval na École des Beaux-Arts a navštěvoval přednášky Františka Kupky. Na počátku druhé světové války, v době silně protičeských nálad ve francouzské společnosti, byl zatčen a vězněn v pařížské věznici La Santé, následně prošel internačními tábory ve Francii, Maroku a Martiniku. Po příjezdu do New Yorku v roce 1941 reflektoval své vězeňské zkušenosti malbami inspirovanými kresbami odsouzenců na smrt. Těmito existenciálními obrazy se nezávisle přiblížil k výtvarníkům jako Jean Dubuffet a Jean Fautrier. Po válce se vrátil do Československa, usadil se v Praze a v roce 1948 úspěšně vystavil své newyorské práce, zejména mezi mladými výtvarníky. Další výstava v roce 1949 zahrnovala jeho malby a kresby na náměty z balad Karla Jaromíra Erbena, přičemž smrt se stala jedním z hlavních témat jeho pozdní tvorby. V padesátých letech žil v izolaci pod komunistickou totalitou. Na konci života, kvůli nedostatku peněz na barvy, se věnoval kreslení, především výjevům z fantastických povídek Edgara Allana Poea a z Bible. Jeho umění šerosvitu a temnosvitu ho zařadilo mezi nejvýznamnější duchovně zaměřené umělce 20. století. Zemřel 15. 11. 1956 a jeho dílo bylo téměř zapomenuto, až v sedmdesátých letech ho znovuobjevil Jaromír Zemina. Kniha obsahuje desítky reprodukcí Divišových děl a texty Jaromíra Zeminy na divišovské téma, doplněné francouzským a anglickým resumé.